Billy Elliot

Úžasný zážitek vidět tento nenápadný snímek. Tak co zhodnotit nejdřív? Začněme hereckými výkony. Ty jsou jedním slovem famózní. Julie Walters je v roli paní učitelky Wilkinsové dokonalá. Otce v podání Garyho Lewise budete (v dobrém slova smyslu) nenávidět. Ovšem to, co předvedl Jamie Bell v roli Billyho Elliota, se jen tak nevidí. Kam se na něj hrabe Haley Joel Osment. To není jen role, Jamie Bell JE Billy Elliot. Za pozornost stojí především Jamieho obličej. Celou dobu jsem měl pocit, že je z gumy. Tolik charakterových kreací uvidíte málokde. Jamiemu věříte úplně všechno. Všechny jeho taneční scény jsou skvělé, na to nemám slov. Asi jsem se do něj zamiloval. Technická stránka filmu je také výborná. Výběr jednotlivých skladeb je pečlivý, všechny tam zapadají. Co musím vyzdvihnout, je neotřelá režie Stephena Daldrye. Nápad s prolínačkami (až uvidíte, pochopíte, co myslím) je k nezaplacení. Celý snímek rychle ubíhá, nenašel jsem žádnou vatu. Takže Billyho Elliota si budu pouštět ještě mockrát. Jamie, byl jsi skvělý a strávit s tebou skoro dvě hodiny bylo velmi příjemné. Doufám, že ještě někdy natočíš něco podobného, takových snímků potřebujeme víc! Děkuji ti. (15.11.2007)

Natolik opravdový film, že se úplně klidně srovnám s tím, že jde po standardní linii všech sportovních filmů. Billy pochází z hornického městečka, v němž je všechno černobílé. Bělma horníků v umouněných tvářích jakoby se přenesla na vše okolo, šedivé městečko černá pod tíhou pouličních střetů stávkujících s policií. A v této situaci v sobě Billy objevuje vztah k tanci. Mezi muži, kteří se snaží dnes a denně si dokazovat svoji chlapáckost, se pokouší prosadit v holčičím prostředí. Je moc dobře, že tohle téma neuchopil Hollywood. Vy\tvořil by z něj nekoukatelnou limonádu, která by se snažila prvoplánově vymačkat z diváků co nejvíce emocí. Takto vznikl citlivý příběh, kterému se bez potíží daří diváka dojmout. (28.08.2011)

Funkční koncept je svátost, která se musí náležitě uctívat - to ví i nositel britského emocionálního ohně Stephen Daldry. V jeho celovečerní prvotině funguje vše dle (žánrových i diváckých) očekávání, překvapení spadají pod ojedinělá, ale tím přívětivější dobrozdání. Za zvláštní doušku stojí přesvědčivý herecký výkon Jamieho Bella a propracovaná a chytlavá hudební složka, kterou ovšem, s ohledem na charakter příběhu, nebylo možno podcenit. Jen ty slzičky se nakonec nedostavily... :) (31.10.2008)

Aj napriek tomu, že rozumiem baletu zhruba tak, ako psychokybernetike, nejakým zvláštnym spôsobom ma film zaujal, dokonca som Billymu držal palec, aby sa mu splnilo to, čo v živote chce. Skvelý Jamie Bell to parádne roztočil a ako tak čítam jeho biografiu, tak si kladiem otázku: Dal sa vôbec obsadiť do Billyho role správnejší herec? ;) (20.04.2009)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)