Billy Elliot

Billy Elliot je nezávislý film přímo prodchnutý indie esencí. Asi tak prvních 30 minut mi přišlo geniálních a říkal jsem si, že něco tak zajímavého a zároveň skvěle natočeného jsem už dlouho neviděl. Pak se to poněkud zvrtlo, to když se objevily takové scény, kdy se spolu dva lidi začnou prudce a sprostě (feck off!) hádat, jeden dá druhému facku a pak se okamžitě usmíří... Celá druhá půlka filmu pak byla až zbytečně schematická, předvídatelná a naplňovala klišé daného žánru, nicméně stále mě snímek dost bavil. Poslední scénu pak ale považuji za naprosto zbytečnou až nevhodnou tečku, která docela výrazně kazí dojem z konce. (06.07.2010)

Film o baletu jsem teda ještě neviděl a celkově balet moc nemusim, ale tohle je udělaný trošku z jinýho úhlu pohledu a myslim si že dobře a zajímavě, rozhodně líp, než když by to bylo jenom o baletu, to by mě asi fak moc nazajímalo. Co mě ale docela překvapilo, jsou výborný výkony i těch absolutně neznámých herců jako je třeba hlavní postava Jamie Bell, kterej na svůj v tu dobu nízkej věk předved skvělý herectví, ale i jeho otec byl hodně přesvědčivej. Jediný co se mi moc nelíbilo, byla taková závěrečná Columbovská otázka, když už jsou na odchodu z konkurzu, která vlastně předem ukázala, jak to nakonec dopadne, ale stejně si jinej konec ani nedokážu představit. (17.06.2005)

Z Billyho chtěl táta mít boxera, jenomže box mu moc nešel. Billy náhodou zavítal na hodinu baletu a nějakým způsobem ho to oslovilo natolik, že to chtěl zkusit, i když věděl, že společnost ho tímto krokem bude odsuzovat. On se ale nedal a šel do toho, i když se to zpočátku snažil skrývat, nakonec se to provalilo a měl co dočinění hlavně se svým otcem... jak to pokračuje se podívejte sami, nebudete litovat. Je to opravdu milý a pěkný film plný strastí a odhodlání. I když vám život hází klacky pod nohy, tak svou pílí a vytrvalostí můžete dosáhnout velkých věcí, jako Billy Elliot. (28.04.2018)

Soundtrack Stephen Warbeck: 1. Cosmic Dancer - T-Rex [4:28] ,2. Boys Play Football [4:24] ,3. Get It On - T-Rex [4:24] ,4. Mother's Letter [0:39] ,5. I Believe - Stephen Gately [3:27] ,6. Town Called Malice - The Jam [2:53] ,7. The Sun Will Come Out [0:50] ,8. I Love To Boogie - T-Rex [2:11] ,9. Burning Up - Eagle-Eye Cherry [4:14] ,10. Royal Ballet School [1:11] ,11. London Calling - The Clash [3:20] ,12. Children Of the Revolution - T-Rex [4:44] ,13. Audition Panel [0:33] ,14. Shout To The Top - The Style Council [4:14] ,15. Wall Come Tumbling Down - The Style Council [3:21] ,16. Ride A White Swan - T-Rex [2:14] ,17. Cosmic Dancer (reprise) - T-Rex [4:27], (10.06.2011)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)