Přiznej barvu

Bála jsem se, že půjde o další film, kde se "minulost" přesně opakuje a následuje happy ending a první polovina filmu mne nějak neoslovovala. Pak se ale začala zvyšovat rychlost a posledních 30 minute bylo nasáklé emocemi a strhujícím tempem. Nejsem mezi největšími Aamirovými fanoušky, dost často mne nudí, ovšem líbí se mi, že šel do filmu s tak silnou skupinkou jiných herců, jejichž role v žádném případě nebyla "vedlejší". Vcelku byla také zpráva filmu o smyslu revoluce mnohem lépe a přesvědčivěji podána, než třeba v Mangal Pandeyovi. A Waheeda Rehman je bohyně. Mimochodem kdo vymyslel ten český název? Zní strašlivě.... (04.12.2011)

Pro mě hodně rozporuplná záležitost. Na jednu stranu má tenhle snímek všechny klasické bollywoodské ingredience (včetně délky) a nechybí mu ani klasická typizovanost a schematičnost (za všechny třeba ve scéně noční party, kdy dojde na nacionalizmus, pákistánskou otázku i korupci). Na stranu druhou, zpracování, příběh i jeho vyústění jsou pro Bollywood všechno, jen ne typické. Na jednu stranu se pokouší otevřít dveře problémům, těmi druhými ale zároveň pouští notnou dávku korektního patriotizmu a vlastenectví. Na jednu stranu kritizuje represivní složky a metody státu, korupci, na tu druhou se nebojí použít a obhajovat násilné metody páchané pro tu "správnou věc", navíc s přímým odkazem na Leninovu ideu spravedlivé revoluce (o Ghándím se tu nedozvíte). Spouštěčem děje je navíc zahraniční studentka (samozřejmě blond a navíc otřesně zahraná postava), kterou zaujal právě onen odkaz revolucionářů. Tohle není stylizovaná "Vendeta", na druhou stranu by mohl někdo namítnout, že "Statečné srdce“ je o tom samém. Nechávám tuhle otázku otevřenou, asi Indii nerozumím natolik, abych pochopil, co chtěl autor vlastně říci a koneckonců se mi ve filmu líbily i věci, které s tou to otázkou bezprostředně nesouvisí. Tenhle film si zaslouží jakékoli jiné hodnocení než průměrné, to je ale tentokrát vyjádřením právě oněch rozpaků. (06.10.2006)

Spoilery! Mám velmi rozporuplné pocity z tohoto snímku. V některých úsecích mě bavil velmi, jindy zase vůbec. Určitě velmi zajímavý nápad s nějakou tou historickou hodnotou. Rád jsem viděl staré (mladé) známé indické herce, které jsem si zamiloval například ve 3 idiotech. Úplně mi ovšem nesedl zdejší humor, kdy jsem se nezasmál snad ani jednou. Naopak snímek docela hezky fungoval v té dramatické rovině a postupně směřoval k neskutečně drastickému konci. Posledních zhruba 35 minut bylo skvělých. Bohužel to byla poměrně malá část stopáže. Velkou část sledujete opičky a flákání mladých revolucionářů. Z nějakého důvodu však ve mně tato sociálně-politická kritika nezanechala úplně hlubokou stopu. Nemohl jsem se zbavit určitého pocitu strojenosti. [60 %] (06.07.2022)

A to som si myslel, že sa bude jednať o natáčanie historického filmu. Nakoniec to však dopláca na doslovnosť v podobnosti medzi udalosťami minulými a súčasnosťou. To, čo kedysi urobili revolucionári, urobia aj teraz mladí ľudia, ktorí sa predtým len bláznili, čvachtali vo vode a tancovali? No to hádam nie! Vlastne ani neviem, prečo sa mi to nakoniec páčilo. Asi ma tými neustálymi pesničkami zhypnotizovali, teroristi jedni. (21.03.2016)

Příběh je hodně zajímavý. V první části mě bavila historická linie naopak ta, jak se Sue snaží natočit dokument, byla průměrnější. Druhá část byla mnohem lepší, zajímavější, emocionálnější, ale taky ... jak se vyjádřit a nic neprozradit ... Když už se parta probudila, nelíbilo se mi, že se vše doslova opakovalo. Kladně hodnotím ukazování politických i náboženských problémů, ale naopak mě trošku zklamal konec, že tam nebyla žádná souvislost s natočeným dokumentem, a jak to s ním vlastně dopadlo. (13.06.2015)