Tiene minulosti

„Dám za ňu všetko. Svoj život a aj váš.“ Zavrite Seagala do miestnosti a vyrobí vám na počkanie MacGyvera. Dva roky pred 96 hodinami si podobnú zápletku struhol aj on (podieľajúc sa i na scenári) v americko-britsko-rumunskej (wtf) koprodukcii. Ešte bez briadky a okuliarov. Výprava je hnusná a kasting jemne povedané nekvalitný. Našťastie je prítomná akcia, ktorá síce nie je bohvieaká, ale je jej veľa a je patrične brutálna, čo je u seagalovky vždy fajn. Imelda Stanuton o rok neskôr prijala ponuku zahrať si „ružovú“ učiteľku v sérii Harry Potter. Iritovala ma linka s parťáčkou v podaní Evy Pope, tak ale jasné, Seagal je samec a treba to svetu dať jasne najavo. S Michaelom Keuschom rok nato spráskal Úder z nebies. (05.01.2019)

Klasický standart Seagalovy filmografie posledních patnácti let - tedy naprostá béčková katastrofa o ničem, neobsahující prakticky žádný scénář, který by měl hlavu a patu. Triky jsou ztvárněny tak amatérsky, až to budí úsměvy - především úvodní honička v bukurešťských ulicích, kdy po vzoru filmů ze šedesátých let a starších, sedí herci staticky za volantem a do oken vozidla je nesourodě implantován obraz okolí nebo výbuch vrtulníku, ve mně málem vyvolal výbuch smíchu. Z filmu prostě srší lacinost ze všech stran, a to jak tvůrčí, tak technická. V neposlední řadě postaršímu, obtloustlému Seagalovi už nelze jeho mrštnost a neohroženost příliš věřit. (14.02.2012)

Seagal se stále snaží a je to čím dál tím horší. Nejde ani tak o něj, i když nějaké to kilo by dolů opravdu jít mohlo. Na vině je především naprosté režisérské dřevo v podobě Michaela Keusche. Kolik ten dokáže natřískat do jednoho ani ne dvouhodinového filmu hloupostí a nesmyslů je skutečně až k neuvěření. Scénář je neuvěřitelně chaotický a po šedesát minut absolutně nevíme kdo je kdo, přičemž charaktery nám o sobě neprozradí zhola nic, tudíž skryté indicie opravdu nenajdeme. Technicky otřesné, o okaté zadní projekci raději pomlčím. Zůstává nám tak efektní výbuch na letišti a několik chvatů, které ještě jakž takž za něco stojí. Většina scén je však tak špatně nastříhaných, že je divák po chvíli znechucen. (10.12.2006)

Vzhledem k Seagalovým otřesným filmům za několik posledních let, tento mě bavil a vyloženě mile překvapil. Je sice pravda, že Seagal stále váží asi 200 kg, souboje jsou tradičně ve tmě a sestříhané a kolikrát jsem i pochyboval, jestli je to on, nebo nějaký kaskadér. Ale na druhou stranu film má spád od začátku do konce, nedopouští se žádných výrazných technických chyb, nejen že je tradičně natáčen v Rumunsku, ale alespoň využívá rumunských historických reálií, takže prostředí, ve kterém jsou scény točeny jsou velmi příjemně koukatelné. Proti Seagalovi stojí mraky nepřátel z různých místních kruhů a on je klasicky smete jako obří lavina... Klasika, prostě po mnoha letech opravdu koukatelný film. (03.01.2009)

Já jsem na to koukal v autě, cestou do rakouských Alp s tím, že se pobavím, ale po cirka 40 minutách se z toho vyklubal děsně debilní příběh, během kterýho jsem měl co dělat, abych ho dojel do konce, protože tohle byla fakt síla. Stíny minulosti sice nejsou nic neobvyklého v roji filmů se Segalem, ale zase na druhou stranu, ta akce není taky zas až tak marná, je špatná, ale film samotný je špatnější, a za to Segal nemůže, nebo spíš může, ale jen za to, že si ten film vybral, možná dobře, že si ho vybral on, kdyby si ho vybral Van Damme, tak bych asi pobrečel :) tak ještě že mu ho přebral. (23.12.2008)