Svobodná vůle

Další z pseudo-artově-autentických filmů, které mají být "silnou emocionální výpovědí o krutém osudu nešťastného jedince bla bla", avšak je jen karikaturou sebe sama (vzpomeňme též třeba na vskutku "kvalitní" Flandry v čele s tupounem a nudnou děvkou - a nebo podobně "umělecky silné" Allein). Prý "šokující a skandální film" - nenechte se vysmát - to, že je zde párkrát vidět, jak si ho hlavní "hrdina" honí, případně jak znásilňuje nějakou svou oběť (a nutno říct, že vcelku "rutinně" - kam se hrabe na Zvráceného), ještě nedělá film šokujícím - šokující je možná tak jeho vysoké hodnocení, jak na IMDB, tak i zde a koneckonců i v Berlíně (Zlatý medvěd = wtf?!). Ovšem jeden klad bych zde kupodivu našla - a tím je nutnost položit si otázku: jak může mít tak hlasitě do nebe volající sračka takhle úžasně silný konec? Opravdu - samotný závěr na pláži se mi vážně moc líbil (i zahrané to bylo pěkně) - a tak se ptám podruhé, trochu jinak: to nešlo udělat celý film takhle OPRAVDOVÝ? (26.03.2007)

Němci se nebojí dlouhých stopáží a Jürgen Vogel se nebojí náročnách rolí a to je pro nás diváky jen dobře, protože to co tady předvádí je naprosto famozní a strhující herecký výkon a filmové ceny mu přilítly po právu. Být tohle americký film a být Jürgen Vogel černoch (zásadní podmínka pro získání Oscara v 21. století ) má i zlatou plešku. Bylo by však naspravedlivé chválit jen Jürgena, protože jeho kolegyně Sabine Timoteo se ve druhé polovině filmu rozehráva taky na plný obrátky a oba herecký super výkony posunují film na absolutní špičky. Režisér filmu zvolil velmi syrový realisticky způsob vyprávění, bez hudebníh doprovodu s častým makro záběrem na obličeje hlavních hrdinů a velmi syrově brutálníma scénama znásilněn a udělal dobře. Jediný co filmu vyčítám jsou dorbnosti typu, vloupání se do bytu jedný holky, tojsem fakt nepochopil takovej úlet, stejně jako uvodní znásilnění a následná honička (kde se tam vzali ??? ) . Jinak Německá filmová pavlač opět dodala kvalitku se vším všudy . (30.07.2017)

Syrový příběh, jenž na duši rozhodně nepohladí, přesto jsem si k oběma hlavním postavám během dlouhé stopáže vytvořil určité sympatie. Bezradnost a boj s vlastními démony Thea doslova ničí, Netti zase válčí s vlastní nevyrovnaností. Jejich nerozhodnost a nesmělost ve vztahu k tomu druhému působí komicky a dojemně. Ačkoli se mi tento film moc líbil, domnívám se, že by mu rozhodně slušelo zkrácení na 120 minut. Nijak by mu to neubralo na umělecké hodnotě a síle výpovědi. (15.12.2011)

Obsahově nejprogresivnější film, který jsem v posledních letech viděl. Jednoduchý příběh sexuálně deviantního Thea, který se po letech ve vězení (léčebně) snaží o návrat do společnosti je podán přímočaře a s nebývalou razancí. Naturalisticky pojatý souboj člověka s vlastní hlavou. Souboj jehož marnost je dána právě oním neviditelným nepřítelem, kterého nelze zničit jinak než zničením sebe sama. Po dlouhé době jednoduchý film bez dějových kudrlin a příkras (v čemž paradoxně tkví jeho progresivita), kde hlavní hrdina je opravdu hlavní hrdina. Facka na obě tváře za kterou nezbývá než režisérovi poděkovat. (17.05.2007)

Svobodná vůle je náročný film. A to nemyslím délku filmu, nýbrž jeho obsah. Prvních deset minut je doslova šokujících a odrazujících, později chápu, že pro pochopení podstaty filmu, byly nevyhnutelné. Film je příběhem Thea (Jürgen Vogel), ponurého a děsivého muže s bezuzdným strachem z žen, který se projevuje násilně. Je to také příběh Nettie (Sabine Timoteo), 27-leté ženy, která je psychicky vydírána svým otcem, jenž jí nechce dovolit žít svůj vlastní život. A to je náš příběh...dva emocionální mrzáci, potkajíc se náhodou, navzájem hledají sílu žít normální život. Jeden z nich však, i přes obrovské odhodlání začlenit se mezi normální lidi, to nedokáže a padá i proti své "svobodné vůli" znovu do propasti, kam už ale naštěstí nestačí dopadnout... I přes skoro tři hodiny trvající délku jsem ani na minutu neztratil zájem a tímhle temným příběhem jsem se prokousal až k čestnému závěru. (20.12.2014)