Ergo Proxy

Velmi zajímavé anime, které se bude líbit zejména fanouškům postapo, lehce surrealistických scén a kyberpunku (schválně ho uvádím až na třetím místě, neboť Ergo Proxy se ho spíš dotýká, než že by se ponořila do jeho vod). Většina seriálu je skvělá (a překvapivě pro mě i velmi originálně pojaté díly ve formě psychoanalýzy nebo soutěžního kvízu, což obvykle moc nemusím), výsledný dojem kazí až poslední tři díly, které sklouzly do nesmyslné fantasy a nechaly všechny postavy úplně zešílet a provádět zcela nepochopitelné věci. Nicméně pořád lepší toto, než třeba konec Neon Genesis Evangelionu, který by mohl vyhrát anketu o nejhorší a nejnesmyslnější závěr seriálu v historii. Ergo Proxy mohu doporučit - a tím více, pokud vynecháte konec a domyslíte si vlastní, hutné kyberpunkové vyvrcholení. Jinak budete zřejmě zklamáni. (05.07.2011)

Po deseti dílech končím - fantastická noirově cyberpunkový vizuál a žánrové propriety nejsou všechno. Od cyberpunkového tématu se to vzdálí velice rychle, a ač příběh není úplně nezajímavý, tak je vyprávěný tak zoufale zmateně a nudně, že mě seriál vůbec nedokázal zachytit (i když není příliš komplikovaný, jen tak vypadá - forma vyprávění je tu jen zbytečný umělý konstrukt který ani atmosféře příliš neprospívá). Filosofie tam každopádně není příliš zajímavá, a o nějaké emoční působivosti si seriál může nechat jen zdát. 5/10 (12.08.2014)

Ergo Proxy se mi nehodnotí lehce. Na jednu stranu je tu dobrá animace, design Real se mi velmi líbil, atmosféra je hustá jak mlha u rybníka Brčálníku, postapokalyptický svět je vskutku místem neveselým a totalitní Romdo je řízené pomalu Velkým Bratrem. Ale ten způsob vyprávění... Vše je záměrně znejasněno, aby divák co nejvíce tápal. A mnohé myšlenky, ba celé díly, jako by vůbec do celkového konceptu díla nezapadaly. Jaký smysl má díl 11, 14, 19 a 20? V jedenáctce se sice cituje milión filozofů, ale nakonec ty jejich myšlenky zůstávají jen kulisami. Atd. Díl 15 - chcete být milionářem - je zase pro změnu podstatnými informacemi nabitý, ale jsou překládány takovým způsobem, že bych střílel. A to i přesto, že je to navýsost originální. Díl 16 - nuda v bezvětří - má smysl v tom, že dá postavám trochu lidštější rozměr, ale příliš nezapadá do nálady a atmosféry zbytku. Dalším problémem je jakési podbízení se intoušům. Příklad - díl 14 - Millaisův obraz Ofélie. Ano, je to pěkné, ten obraz znám, líbí se mi...ale co z toho? Abych si mohl honit ego:"Jo, jsem dobrej, poznal jsem to."? Smrt Ofélie má v Hamletovi určitý význam, ale tady prostě jen Real vypadá jako Ofélie. Dále nejsem nadšen z naznačování budoucích událostí pomocí odkazů na mytologii, a tentokrát to bude SPOILER. V první okamžik, kdy Monad roztáhne křídla, je jasné, že zemře. Křídla jí dal doktor Daedalus, je tedy Ikarem. Musí zemřít. Ujeté na tom je, že jediný důvod, proč umírá, je to, že je strčena na pozici Ikara. Kdyby se doktor jmenoval Schweitzer, její smrt by byla směšná a nelogická. Je ovšem otázkou, zda se stává logickou jenom proto, že se někdo nějak jmenuje. Proč to vlastně rozebírám a proč mi to vadí... Ikarova smrt se dá chápat jako smrt člověka, který doplatí na to, že nedbal Daidalovy rady, jako varování před nedostatkem pokory či prostě nezodpovědností. Smrt Monad nemá IMHO význam žádný. KONEC SPOILERU. Jsou to sice jen jednotlivosti, ale je jich celá řada. Příběh nakonec dá jakž takž smysl, ale je to už něco úplně jiného, než co jsme sledovali na začátku. Je to škoda, protože začátek se mi líbil velmi. Dávám lepší ***, i když ne s nějakou jistotou. Závěrem bych doporučil těm, co Ergo Proxy spolykali s chutí, seriál Texhnolyze. Má přinejmením podobnou atmosféru. (15.08.2007)

Na začiatku PERFEKTNÉ... krásny art, výborná zápletka... od nejakej 9.-10. ep. to začína byť prudko psychadelické, chaosné, neusporiadané, ničnehovoriace. Nakoniec tam bolo pridaných pár zaujímavých myšlienok, ktoré boli popretkávané hollywoodskymi efektami a prázdnymi scénami... takže hodnotenie zostáva na 2+ (16.11.2011)

V podstatě celou první půlku se seriál tváří celkem normálně, nicméně v dalších epizodách už ve mě čím dál častěji převládal pocit, že sleduji některou z posledních dvou epizod NGE. Falešné reality ve falešných realitách, dlouhé filozofické monology nebo celý jeden díl ve stylu obdoby hry Chcete být milionářem, kde se nehraje o miliony ale rovnou o život. To všechno vede ke stále rostoucímu pocitu nepochopení, o co vlastně v seriálu jde. Právě v těchto pasážích se ale často nalézají důležité indicie k rozluštění celého příběhu. Naštěstí poslední epizoda zodpoví většinu otázek a do té doby zmatený příběh se překvapivě dobře vysvětlí. Ergo Proxy se prostě za každou cenu snaží být jiné, než zbytek anime produkce, což na jednu stranu oceňuji, ale výsledek této snahy až tak skvělý není. Díky často dost odlišnému stylu jednotlivých epizod působí seriál trochu roztříštěným dojmem a rádoby filozofické řeči dávají většinou asi tolik smyslu jako proslov architekta v druhém Matrixu. Celá koncepce světa Ergo Proxy zase trochu moc připomíná jednu známou mangu (nerad bych připravil případné čtenáře o překvapení, proto nezmíním jméno), než abych mohl autorům připsat nějaké body za originalitu v téhle oblasti. Přesto však Ergo Proxy není k zahození a v některých jednotlivých epizodách je opravdu působivé, jako celek ale příliš dobře nefunguje. (02.07.2006)