Ergo Proxy

Velmi zajímavé anime, které se bude líbit zejména fanouškům postapo, lehce surrealistických scén a kyberpunku (schválně ho uvádím až na třetím místě, neboť Ergo Proxy se ho spíš dotýká, než že by se ponořila do jeho vod). Většina seriálu je skvělá (a překvapivě pro mě i velmi originálně pojaté díly ve formě psychoanalýzy nebo soutěžního kvízu, což obvykle moc nemusím), výsledný dojem kazí až poslední tři díly, které sklouzly do nesmyslné fantasy a nechaly všechny postavy úplně zešílet a provádět zcela nepochopitelné věci. Nicméně pořád lepší toto, než třeba konec Neon Genesis Evangelionu, který by mohl vyhrát anketu o nejhorší a nejnesmyslnější závěr seriálu v historii. Ergo Proxy mohu doporučit - a tím více, pokud vynecháte konec a domyslíte si vlastní, hutné kyberpunkové vyvrcholení. Jinak budete zřejmě zklamáni. (05.07.2011)

Ergo Proxy se mi nehodnotí lehce. Na jednu stranu je tu dobrá animace, design Real se mi velmi líbil, atmosféra je hustá jak mlha u rybníka Brčálníku, postapokalyptický svět je vskutku místem neveselým a totalitní Romdo je řízené pomalu Velkým Bratrem. Ale ten způsob vyprávění... Vše je záměrně znejasněno, aby divák co nejvíce tápal. A mnohé myšlenky, ba celé díly, jako by vůbec do celkového konceptu díla nezapadaly. Jaký smysl má díl 11, 14, 19 a 20? V jedenáctce se sice cituje milión filozofů, ale nakonec ty jejich myšlenky zůstávají jen kulisami. Atd. Díl 15 - chcete být milionářem - je zase pro změnu podstatnými informacemi nabitý, ale jsou překládány takovým způsobem, že bych střílel. A to i přesto, že je to navýsost originální. Díl 16 - nuda v bezvětří - má smysl v tom, že dá postavám trochu lidštější rozměr, ale příliš nezapadá do nálady a atmosféry zbytku. Dalším problémem je jakési podbízení se intoušům. Příklad - díl 14 - Millaisův obraz Ofélie. Ano, je to pěkné, ten obraz znám, líbí se mi...ale co z toho? Abych si mohl honit ego:"Jo, jsem dobrej, poznal jsem to."? Smrt Ofélie má v Hamletovi určitý význam, ale tady prostě jen Real vypadá jako Ofélie. Dále nejsem nadšen z naznačování budoucích událostí pomocí odkazů na mytologii, a tentokrát to bude SPOILER. V první okamžik, kdy Monad roztáhne křídla, je jasné, že zemře. Křídla jí dal doktor Daedalus, je tedy Ikarem. Musí zemřít. Ujeté na tom je, že jediný důvod, proč umírá, je to, že je strčena na pozici Ikara. Kdyby se doktor jmenoval Schweitzer, její smrt by byla směšná a nelogická. Je ovšem otázkou, zda se stává logickou jenom proto, že se někdo nějak jmenuje. Proč to vlastně rozebírám a proč mi to vadí... Ikarova smrt se dá chápat jako smrt člověka, který doplatí na to, že nedbal Daidalovy rady, jako varování před nedostatkem pokory či prostě nezodpovědností. Smrt Monad nemá IMHO význam žádný. KONEC SPOILERU. Jsou to sice jen jednotlivosti, ale je jich celá řada. Příběh nakonec dá jakž takž smysl, ale je to už něco úplně jiného, než co jsme sledovali na začátku. Je to škoda, protože začátek se mi líbil velmi. Dávám lepší ***, i když ne s nějakou jistotou. Závěrem bych doporučil těm, co Ergo Proxy spolykali s chutí, seriál Texhnolyze. Má přinejmením podobnou atmosféru. (15.08.2007)

Po prvním díle jsem si myslel, že půjde o velice složitou podívanou, ve které se budu často ztrácet...jak jsem se ale mýlil. Stačí vydržet a nevzdat to a máme tu fajnovou scifinu, která na první pohled vypadá strašně složitě, ale ve skutečnosti je to snadno pochopitelné a velice poutavé. Nejvíc mne oslovily charaktery Vincent a Pino, kteří cestují na "králíkovy" jako taková neodlučitelná dvojice.. Vincentovi hraje do karet jeho "rozpolcenost", která, ač se projevuje skoro v každém díle, tak není otravná (ne, opravdu se nejedná o žádné emo výlevy, ze kterých se člověku často zvedá kufr). Animace a kresba...no tady je to mírně složitější...po prvním díle nás tvůrci rozmazlí naprosto dokonale plynulou animací a až puntičkářskou kresbou, která se v ostatních dílech už vůbec neprojevuje (teda až na poslední asi 3 díly)...ale na to v tomto případě sere pes. Hlavní je příběh, který se neustále sune dopředu, charaktery, které se vyvíjí a naprosto skvěle padnoucí hudební podkres. Možná je mé vysoké hodnocení ovlivněno tím, že poslední 2 anime kousky, které jsem měl tu čest vidět byly opravdu hodně průměrné a "mozku nepotřebné"..."klasiky" jako Love Hina a Ah! My Goddess...ale u Ergo Proxy jsem hltal každou minutu, i když jsem na to koukal vždy až od půlnoci.. (25.01.2009)

Ergo Proxy se mi hodnotí lehce. Je to totiž ten nejlepší kousek, z toho mála co jsem viděl... a epizoda 19 mimo realitu, kterou beru jen jako narušitele atmosféry, mi to nezkazí - doporučeno přeskočit. // Plusy: Animace a výprava / atmosféra / melancholie / děj / kladné i záporné postavy / vyvážená akce s dramatem / nutnost být pozorný a trochu zauvažovat / Proxies / opening. Mínusy: Ep19 / aby bylo co vytknout, tak dejme tomu, že i postava androida v těle a s chováním malé holky převlečené za nějakého růžového mončičáka, je místama rušivým elementem, který ale stačí brát jako domácího mazlíčka (třeba psa co umí mluvit), který hrdiny doprovází na cestě, a není to nic k nevydržení. (04.05.2012)

Tajomná atmosféra veľkomesta vytvárajúca samotu, aj keď s niekým ste. Všetko je riadené z hora a svet je naoko perfektný. Príbeh sa odohráva vo svete kde nezávislosti a slobodného rozhodovania je veľmi málo. Celé Ergo Proxy je tmavé a to dokresľuje jeho vážnu atmosféru. Ergo Proxy obsahuje neuveriteľné množstvo filozofie a je vo svojej podstate óda na "Raison d´être" čo aj v anime zaznie a znamená to zmysel či dôvod bytia/existencie/života. Nie je to vôbec ľahké pochopiť jednotlivé odkazy a niektoré chápu zrejme iba samotný "stvoritelia" nie planéty, ale tohto anime. Pretože to nie je len óda na dôvod bytia bežného smrteľníka, ale zahrávajú sa s myšlienkou aký má dôvod žiť samotný stvoriteľ (tento krát nie anime). Tak to máme myšlienku, ktorá nie je až tak originálna, ale jej podanie v tomto anime vyšlo. Takže príbeh je postavený kvalitne a veľmi pomaly sa divák dozvedá jednotlivé dôležité informácie. Ja si samozrejme uvedomujem, že to tak je zrealizované účelovo. V strede príbehu sa vyskytuje takzvaná hra na rodinku inak povedané typické spolunažívanie ženy a muža. Re-l je výborne vymyslená komplexná postava je silná, sexi, stelesňuje ženskosť a rozmýšľanie nežnejšieho pohlavia. Čiže diely pri "hre na rodinku" sú v do istej miery aj poučné. Vincent stelesňuje klasického hravého muža, ktorého žena nevie ľahko pochopiť a to sa jej páči. Raul Creed je určite tiež zaujímavou postavou a ukazuje, že aj keď existuje zradca nie vždy mu v jeho konaní chce niekto zabrániť. Pino je tam samozrejme na lepšie sprevádzanie príbehom a aby v dieloch "hry na rodinku" bolo "akože" nejaké dieťa. Vincentov psychický stav, alebo vlastne, že hľadá sám seba je v podstate dobrým nápadom pridať do príbehu nejaké psychologické súčinitele. Do príbehu boli zasadení aj AutoReiv indivíduá čo sú v podstate robotický pomocníci a od polovice príbehu začínajú byť jeho dosť dôležitou súčasťou. Hlavný dôvod výraznej zmeny úlohy AutoReivov v príbehu je vírus cogito. Hudba je výborná, výborne pasuje k tomuto zánru, k tomu treba ohodnotiť úžasný opening (Monoral - Kiri), ten sa podobá na opening zo Smallville. Koniec je v skutku zaujímavý a vlastne mierne aj otvorený. Takže odporúčam za výborný príbeh, výborné charaktery, výbornú hudbu atď. PS : Re-l má sexi modrý očný tieň a tiež dobre vyzerá keď je v posteli. (14.05.2015)