Bez dcéry neodídem

Tento film se hodnotí těžko. A to nikoliv z filmového pohledu, ale z politicko-nábožensko-kultůrního. Rozepisovat se zde do podrobností nemá cenu, každý divák po shlédnutí Bez dcerky neodejdu si sám musí udělat názor. Můj je neurčitý, nemohu se naklonit ani na jednu stranu dvou táborů zde znázorněných. Film je jinak zcela průměrný, od takto vyhrocéného námětu bych čekal silnější atmosféru, napětí i strach ve filmové podobě. Co se filmu nemůže však vytknout je výkon Sally Field. PS: Sám jsem se jistou dobu stýkal s araby, jedna moje jamarádka s jedním několik let žila a dobře vím přibližně, jak oni vnímají svět kolem sebe. Jak vnímají postavení ženy. Jak vnímají své náboženství. A jak vnímaji rodinu. (25.06.2007)

Od tohoto počinu jsem čekala mnohem více. Minimum napětí, zbytečné průtahy některých scén. Příliš dlouhá stopáž. V tomto podání by stačilo 90 minut maximálně. Ukázka toho, že střet kultur není dobrý. Přesto byl snímek podán jen z jedné strany. Mé hodnocení není plně nezaujaté, protože jsem četla knihu (v porovnání s ní je toto dílo odpad). Film ve mně nezanechal žádný dojem. Škoda. (01.01.2011)

Kdysi dávno jsem tenhle film viděl v televizi a moc jsem se těšil, až se na něj podívám znovu, protože mi utkvěl v hlavě. Molina je tu hodně super a toho týpka jsem mu hodně věřil.. ;) Je to sice poněkud tvrdý pohled, možná až odpudivý, ale atmosféru to dělá pořádně hustou. Když se u toho přivřou oči, tak je to velmi napínavá podívaná, kterou jsem si vážně užil, sic je velmi průměrně natočena - jde tu hlavně o ten příběh samozřejmě.... (20.08.2008)

Film příliš nepřispívá k bourání předsudků či strachu z jiných kultur a hodnot, kterým nerozumíme, ale tak to někdy bývá, když stavíme pouze na své konkrétní a špatné zkušenosti. Kdo by se ale rád ocitl v situaci, kdy všechna ochrana, na kterou se doposud spoléhal, zmizela jako mávnutím kouzelného proutku (myšleno i spolehnutí na manžela)??A to Sally Fieldová v roli Betty skvěle prezentuje a těžko jí nefandit. Ostatně je jedno jestli si člověk vezme Iránce-Iránčanku, Němce-Němku nebo Itala-Italku, prostě každý by si měl předem spočítat, zda si je vědom právních důsledků takové situace. Viz nedávné "únosy" dětí z mezinárodních manželství. Hlavní postava příběhu tvrdě doplatila na to, že si plně neuvědomila svoje právní postavení v zemi svého manžela. Alfred Molina nemá dost prostoru a tak je jeho úhel pohledu naznačen jen zkratkovitě a můžeme si ho spíš jen představit než z příběhu pochopit. Silné rodinné vazby, které ho přirozeně táhnou domů a předsudky se kterými bojuje na cestě za americkým snem a také chlapská ješitnost, kdy chce zpátky doma ukázat ostatním ze své rodiny, že si dokáže udělat pořádek ve své domácnosti. Jeho postoj není nepochopitelný, když se na to díváme z pohledu jeho kultury a v případě, že by si vzal ženu zvyklou na danou kulturu, byl by pravděpodobně velkorysý a laskavý manžel, který by na ženu nevztáhl ruku. Tato pro oba manžele bezvýchodná situace dohnala oba k meznímu chování. Příběh se mi velmi líbi a jeho emotivnost je podána vcelku vkusně, méně se mi líbí prezentace Ameriky jako vůči východním kulturám kontrastní oázy svobody. (17.11.2007)

Strhující příběh o tom, že né všude ve světě mají ženy stejná práva jako muži. Tento film se mi zdál jako zajímavé nahlédnutí do života lidí v arabském světě, kde se dějí věci a zvyky, o kterých my nemáme možnost obvykle tolik vědět. Za vyzdvihnutí stojí určitě výkon Sally Field. Snímek je podle mě velmi dobrá knžiní adaptace, která si zachovává svou původní syrovost. (22.04.2011)