Bez dcéry neodídem

Silný příběh o vztahu dvou lidí napříč národnostními rozdíly. Člověk vychovaný s islámskými tradicemi, vystudovaný v Americe se ožení s Američankou a narodí se jim dcera. Film jsem viděla dávno tomu, ale i teď mě mrazí, když si na něj vzpomenu. Já věděla, že si s žádným muslimem nemám nikdy nic začínat a příležitost určitě byla ... Dost možná bych skončila jako Betty. Je až neuvěřitelné jak se člověk ve druhém může mýlit. Roky a roky spolu žijete, manžel je spořádaný občan, vysokoškolsky vzdělaný lékař, všechno klape do té doby, než se jeho rodina rozhodne, že je mají poctít svou návštěvou. Neskutečná odhodlanost matky zachránit sebe a své dítě ze spárů fanatických muslimů a jejich zákonů. Je třeba sebrat veškerou svou odvahu a sílu k útěku ze země, kde je žena míň než vzduch, ze země, kde nikoho nezná a ze země, kde nemůže nikomu věřit. (05.10.2013)

Poněkud povrchní, tendenční a šablonovité memento. Jakoby se snažilo vyřídit si nějaké osobní účty ... s Íránem. Nicméně i tak je dostatečně výmluvné - určené primárně všem zamilovaným naivkám, které se rozhodnou spojit svůj život s cizincem pocházejícím z diametrálně odlišného kulturního, náboženského a společenského prostředí. Protože stejně jako ON se přizpůsobí zvyklostem JEJÍ vlasti - pokud se stane jeho dočasným domovem, musí být i ONA srozuměna s tím, že bude v případě potřeby akceptovat obyčeje JEHO země - jestliže ho tam někdy bude následovat ... ať už ze své vůle či třeba nedobrovolně, pod falešnou záminkou. Jiná varianta neexistuje ... pravidla jsou jasně daná. Protože on se prostě nemůže jen tak vyčlenit ze společnosti - a ohrozit tak sebe ... i ji. P.S.: 1) Víte ... jejich způsob života nemůžeme posuzovat z našeho pohledu. Nemáme žádné právo vnucovat jim naše skvělé západní "hodnoty" ... a násilím už vůbec ne. Tím spíš, že o ně nám nikdy nešlo. Vždycky byly ve hře zdroje a sféry vlivu a surovinovody. Každá civilizace potřebuje ke svému vývoji ČAS. Pokud jí ho nedáme, neseme veškeré důsledky vlastních chybných rozhodnutí (úmyslně říkám MY - protože dneska jsme v tom taky ... jakožto právoplatní členové Severoatlantické aliance). Akce vyvolává reakci, stojí u kolébky nenávisti, radikalizace a náboženského fanatismu. Nic víc a nic míň. Je s podivem, že jsme pod praporem "svobody" a "demokracie" hrdě stáli v jenom šiku a podporovali vojenské operace na cizích územích Blízkého Východu a severní Afriky - a přitom teď (píše se březen 2016), na pozadí migrační krize, nejsme schopni se stejným odhodláním zajistit pořádek a bezpečí ani ve vlastních zemích ... v rámci Schengenu. A jen převelice opatrně začínáme připouštět, že jsme to především my, kdo svou arogancí způsobil ohrožení Starého kontinentu; 2) Oslava vánočních svátků ? V JEHO rodině ? (01.03.2016)

Příběh o zamindrákovaném chlapovi, který není přijat jak americkou společností, tak tou iráckou do které se i s rodinou vrací a léčí si mindráky na své ženě přes společnou dceru. To jsem v tom příběhu viděla já. Jasně, místo vyprávění - kde žena nemá skoro žádná práva a nemá se jak dostat domů - tomu přidává grády, ale tohle se děje po celém světě a to jak mezi muslimy, tak mezi křesťany, ateisty a - doplňte si co chcete. Nedělají to jen muži, dělají to i ženy. Mně je jen úzko, když si pomyslím, kolik žen se zrovna v tomto konkrétním příběhu ocitá a nemají tolik štěstí na dobré lidi, kteří by jim z toho životního pekla pomohli. Ještě bych závěrem chtěla vyzdvihnout výkon Alfreda Moliny, protože u něj bylo krásně vidět, jak se v něm vše pere. Tři a půl hvězdy. (16.02.2017)

Film se téměř stoprocentně drží knihy, což bych ráda ocenila. Je to skvělé, napínavé a bolestné svědectví o tom, co se stát může - a taky se bohužel děje. Na druhé straně je to svým způsobem protináboženská záležitost a s tím rozhodně nemohu souhlasit, protože každá mince má dvě strany. Stejně jako každý muslim není terorista, tak každý muslim nebije svoji ženu a to, že postavení žen v muslimské společnosti je diametrálně odlišné než v Evropě, neznamená, že je absolutně špatné. Proto je třeba si při sledování tohoto snímku stále připomínat, že jde o čistě subjektivní záležitost. (03.06.2007)

Přijde mi to celé až moc jednostranně zaměřené. Ze začátku člověk ani nemůže uvěřit, že by se ten hodný pan doktor mohl změnit ve zlého a násilného fanatika. Možná to je ten hlavní problém celého filmu. Ta změna chování pana manžela byla až moc rychlá a nápadná. Jinak klobouk dolů před Sally Field a Sheilou Rosenthal, zahrály to holky výborně (stejně jako Alfred Molina). Celkově musím uznat, že jsem se nenudila a jen dvě hodiny zírala, co se může všechno dít v jiných zemích a kulturách.. (15.11.2012)