Pasca v džungli

Vietnamská vojna zase trochu inak. Herzog sa zameral na psychický rozklad zajatcov uprostred džungle v kontraste s bezmedzným optimizmom a odhodlaním jedného nich sa vzoprieť osudu. Nekonajú sa akčné orgie, politická agitácia (jedno v akom smere) ani existenciálne hlbiny. Tu ide čisto o vôľu prežiť. Film je pomalý, ale inak sa ťažko dala vyjadriť úmornost života v tábore i vyčerpávajúceho úteku. Herzog svojou minulosť nezaprie, ale predsa len ide divákovi naproti viac, ako v minulosti. Postavy si obľúbite, hlavne ja teda Stevea Zahna. Len ten koniec mohol prísť už v skoršej scénke, ale hodnotím najvyšším hodnotením. (04.01.2015)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $5,490,423 ║Tržby Celosvetovo $7,177,143▐ Tržby za predaj DVD v USA $24,878,776 //počet predaných kusov 1,403,236║ Režisér Werner Herzog natočil malý komorný príbeh z obdobia Vietnamskej vojny, kde vystihuje napäté vzťahy na území zajateckého tábora medzi Američanmi a väzniteľmi Vietnamcami. V tomto príbehu podľa skutočných udalostí podrobne vykreslí čím všetkým musel prejsť zajatý pilot Dieter Dengler. Herzog podáva príbeh sebe vlastným spôsobom, takže ako je u neho zvykom nedáva si servítky pred ústa a všetku tú nechutnú krutosť čo zažívajú väzni podáva v tom najbrutálnejšom možnom prevedení. Samozrejme že z jeho strany nejde o žiadne lubovanie si v nechutných scénach ale skôr o čo najreálnejšie podanie vtedajších udalostí. Aj keď Herzogov filmársky štýl nie je zrovna z tých pútavejších či vizuálne uhladených, dokáže témou a hlavne dobrým hereckým prejavom zúčastnených na čele s výborným Christianom Bale upútať a postupne si k divákovi nájsť cestu. Veľkou výhodou pre tento film je obsadenie herca ako je Christian Bale, lebo práve on je tip herca, čo nepozná prekážky a tento príbeh vďaka zanietenému výkonu povyšuje na silný zážitok s emociálnym záverom. Niekedy je až neskutočné, čo Bale predvádza a kam až zachádza, lebo viditeľne schudnúť nie je pre neho žiadny problém, to už nám predviedol v bravúrnom Mechanikovi ale nechať sa po zemi ťahať býkom, chytať jedovatého hada s pokusom o konzumáciu, či pojedať nechutnosti z taniera pri ktorých sa každému obracia žalúdok, tu už chce teda riadnu guráž. Človek sa až sám seba pýta, kam ešte dokáže tento herec zájsť? /90%/ (26.02.2009)

Šine se to velice líně a vidíme perfektního Cristiana Balea, jak čím dál víc blázní. Musím ale vyzdvihnout všechny herce a i vietnamskej casting, protože se vám všichni vryjou do paměti. V tom zajetí se jim toho v podstatě "zas tak moc" neděje, ale postupně se tam z nedostatku jídla a z ponrkový nemoci všichni zcvokávaj. Úsek v zajetí mně zaujal asi nejvíc, líbilo se mi jakej si tam všichni vytvořili vztah. Krásně to vystihuje třeba scéna se zpíváním Happy birthday. Pasáž v džungli byla možná moc dlouhá, ale atmosféru film navodil skvělou. (23.12.2009)

Pohľad na vojnu vo Vietname trochu inak, očami muža, ktorého nezlomná vôľa po živote prežila neľútostné podmienky zajateckého tábora a po úteku z neho ho neomylne viedla k vytúženej slobode. Príbehovo pritom nejde o nič prevratné ale o to viac vyniká neopakovateľný Herzogov štýl, v ktorom sa nájde aj priestor pre humor a hlavne herectvo všetkých zúčastnených. To čo Christian Bale obetoval tejto roli je totiž doslova úctyhodné a nepotrebuje výraznejší rozbor. Ale hlavne za to, že Herzog dokázal vytiahnut zo Steva Zahna najlepší výkon jeho kariéry zaokruhľujem hodnotenie nahor. (24.06.2010)

Mé první setkání s Wernerem Herzogem a zároveň mé druhé setkání s na kost vyhublým Christianem Balem. A oběma patří mé uznání, Wernerovi za skvělý film, Christianovi za oddání se zcela své postavě. Ještě více mne však zaujala dvojice Steve Zahn a Jeremy Davies. Steve snad v první vážné roli válí a já bych ho snad ocenil i nějakou tou zlatou soškou, Jeremy Davies na druhou stranu předvádí dosti šílený výkon (nikoli ve špatném smyslu slova), na jehož hlasovém projevu nejspíš založil svou postavu ve Ztracených. Po otřesném úvodu, který se Wernerovi vůbec nepovedl to šlo už jen k lepšímu a v době, kdy se hlavní hrdina dostal do tábora, tak já už se spokojeným výrazem seděl a čekal, co přijde dál. Ke konci jsem byl na vrcholu blaha, ze kterého mě dostal jeden nečekaný a pro mé emoce šíleně šokující zvrat. Konec byl sice zbytečně přeslazený, ale prý se to přesně takhle stalo, tak čert to vem. Nebýt podprůměrného úvodu, uvažoval bych o maximálním hodnocení, takto to jsou čtyři. Ale díky onomu zvratu dávám čtyři a půl. (06.03.2009)