Keith

„Limit je nebe.“ Keith je filmem fungující na lehce shakespearovské bázi příběhu Romea a Julie. Jen v tom rozdílu, že Romeo a Julie je klasikou, u které se klišé dá tolerovat. Co by kdo čekal od romantického filmu. Starou známou klasiku, kde je mladý pár, kterému nepřeje okolí nebo osud, zná snad každý, proto je relativně obtížné přijít s něčím novým. No.. Keith s tím do jisté míry přišel. Pohrál si s pravidly zajetého klišé a celý příběh je najednou koukatelnější, než kdyby to celé bylo naopak (Dlouhá cesta). Když už na to přijde, tak nemám nic proti romanťárnám s přeslazeným koncem, kdy si princ vyhlédne nemocnou princeznu a hurá žili spolu šťastně až do smrti. Taky ale nemám nic proti romanťárnám, kde tomu tak není.. Keith je filmem, který klišoidní určitě je. Taky je, ale filmem, který má něco, co jiné filmy stejného rázu nemají. A to je Keithův zvláštní projev, který si diváka určitým způsobem získá a svůj osobitý přístup. P.S. SPOILER Rakem prolezlý Keith je o něco málo lepší, než Parkinsonem děravá Láska a jiné závislosti, kterou jsem nedávno viděl. (21.02.2016)

Keith balancuje na hranici prosté teen romance a zadumaného dramatu, přičemž se s přibývajícími minutami naklání stále více k té romanci, které sice nejsou zaběhnutá žánrová klišé a předvídatelný vývoj děje vůbec cizí, ale citlivě napsané i zahrané postavy, které na rozdíl od těch z ostatních filmů podobného ražení působí opravdu živě a jejichž chování většinou dává smysl, dělají z této melancholické romance něco víc, než jen další slaďárnu ve sbírce patnáctileté dívky. Největšími klady filmu jsou právě ty postavy a jejich dialogy, které si až na pár vyjímek drží laťku výš, než bych od filmu o mladých a jejich lásce čekal. Nejedná se sice o žádné žánrové obrození, ale i tak je Keith solidním filmem, který udává ten správný směr, jakým by se měly filmy o mladých ubírat. Úplný závěr filmu ale svojí klišovitostí a patosem výsledný dojem z filmu poněkud kazí. 70% (20.12.2008)

Po druhé projekci upravuju hodnocení. Postava Keithe je napsaná opravdu velmi špatně. Napoprvé mi byl sympatický, napodruhé jsem měl tendence ho nakopat telekineticky do zadnice, hajzla. Ta postava prostě není napsaná dobře. Každopádně film je to víc než dobrý. Zpracování, emoce, hudba, i celková atmosféra filmu je nezapomenutelná. Takže za filmový zážitek dávám 4 hvězdičky a hotovo. O originalitě však nelze mluvit ani náhodou, protože kdo trochu ví, tak tenhle příběh je značně okopírovaný z jiného filmu "A walk to remember". 7/10 (18.07.2010)

80% jenom proto, že nelze dát 70%. Mnohokrát omšelé spoléhání na emotivní jiskření mezi láskou a smrtí. Příběh je veden dosti originálně, zejména zpočátku, kdy se tváří jako variace na první pubertální miliskování kořeněné dávkou recese. Všechno dost zachraňují herci, zejména pak stěžejní dvě hlavní postavy. V závěru však všechno sklouzává do stokrát ohraného klišé, které mnohým opakováním již přestává působit. (19.07.2009)

Tak nějak moc nevím jakt tenhle film hodnotit.... Ze začátku mě hodně nudil, pak se trošku rozjel a konec ho vylepšil. I tak se ale nemohu ubránit dojmům, že podobných filmů je fůra. Jesse McCartney mě neuvěřitelně lezl na nervy a jenom utvrdil v tom, že hrát neumí. Co se týká zbytku filmu, tak nejvíc bych asi vyzdvihla soundtrack, který je jako jedna z mála věcí na tomto filmu vynikající. Je to taková lepší, originálnější a hlavně ne tak přeslazená DLOUHÁ CESTA, ale i tak tento film na 78% rozhodně nemá. (31.01.2010)