Bakaláři - Série 8 (1979) (séria)
Obsahy(1)
Když jsem znovu našla svůj domov... Maminka tří chlapců (J. Šulcová) po těžké nemoci, zápalu mozkových blan, ohluchne. Je zoufalá z toho, že dětem nemůže pomáhat, protože jim nerozumí. Chlapci se na ni i přestávají obracet a větší pozornost věnují otci (P. Skarke). Když se pak jeden ze synů Mireček zraní, nemůže ani zavolat sanitku. Věděla, že to pro ni nebude snadné, ale je to mnohem horší, než čekala. Synové ji potřebují a ona jim nemůže pomoct. Připadá si zbytečná. Z bezvýchodné situace jí ale pomůže nejstarší sedmiletý syn Kája (L. Bech), kterému jeho učitelka poradí, ať naučí maminku odezírat... (Česká televize)
(viac)Recenzie (17)
Tak tohle je neuvěřitelná hovadina, která by se nikdy takhle nemohla odehrát. Hluchá matka po zápalu mozkových blan je sama doma se třemi malými dětmi, manžela to vůbec nezajímá, jak jí je a co prožívá. Naprosto nemožné chování jak matky, otce i dětí. Tohle Jarda Dietl psal asi úplně namol. Čisté dno všech bakalářských příběhů. ()
Tady Jaroslav Dietl ve své tvorbě pořádně ulít. Moralita k dětem je sice cílená, ale nechat doma samotnou hluchou matku krátce po propuštění z nemocnice a ještě k tomu se třemi malými kluky snad nemohl myslet vážně. Jakoby se nevědělo s jakými potížemi se takový hluchý člověk setkává. A otec v příběhu se tváří jako by to bylo zcela normální. Tady šla ona moralita poněkud vniveč. ()
"Musíš se prostě smířit s tím, že máš maminku, která ti nerozumí.." Tak s tím se poměrně brzy poté, co začne mluvit baritonem, smíří většina synů, a to ani jejich matky nemusí přijít o sluch.. Já zas poměrně rychle přišel o iluzi, že Jaroslav Dietl nebyl obyčejný packal, což dokazuje i tahle i přes svoji kratičkou stopáž plochá a zkratkovitá plačka.. ()
"Takhle to přece nemůže zůstat, něco se musí stát." Od začátku, až do konce dojemný a silný příběh z televizního cyklu "Bakaláři", natočený podle zadaného tématu "Jak jsem poznal, co je domov", se skvělým Lukášem Bechem v roli sedmiletého Káji, který svou maminku, trvale ohluchlou po prodělaném zápalu mozkových blan, seznámí s technikou odezírání ze rtů a tím jí pomůže k návratu do normálního života. Všímavým divákům, bydlícím v pražských Dejvicích, jistě neuniklo, že se děj odehrává v jednom paneláku na sídlišti Červený vrch, blízko ulice Arabská. ()
Jeden z těch lepších bakalářských příběhů. Trochu se zde projevila slabina krátkometrážních snímků. Vtěsnat do patnácti minut pro příběh podstatné okolnosti snad ani nejde. A tak zde postava otce vyzněla jako někdo, kdo stojí takřka mimo veškeré dění. Což jistě ve skutečnosti nebyla pravda. Maminka vyzněla jako někdo, kdo nemá vůbec potuchy o odezírání. Vnímavý divák mohl ale poznat, že si už přestala věřit a potřebovala jen trochu "nakopnout." Což se jejímu synovi povedlo. Myslím, že pan Dietl odvedl na daném prostoru maximum. ()
Reklama