Smrti neujdeš 2

Pokračování docela obyčejného Zmeškaného hovoru se nese v dost podobném duchu jako první díl a seká tam jedno telefonní úmrtí za druhým až dojde na jednu z hlavních hrdinek, která dostane tři dny na vyřešení záhady s duchem. Příběh tak trochu navazuje na první díl, policejní detektiv a reportérka pátrají po bonbonech atd. ale naštěstí se většina dalšího děje týká něčeho jiného než toho samého z předchozího dílu, i když je to podané vesměs stejným způsobem. Protože ale netočí Miike, tak pokud jde o světlo, zvuk a humusárny, tak sice se tu v první půlhodince o něco podobného pokusí, ale nemá to takový efekt jako u Miikeho. Druhý zmeškaný hovor je teda ještě klasičtější kruhové schéma než první film, protože se drží prakticky toho samého, co obyčejný dlouhovlasý horor, ale neobsahuje žádné šoky jako u Miikeho filmu. Dokonce i duch je takový obyčejný a nic moc zvláštního nevymýšlí. Co tomu ale možná i docela uškodilo je závěr filmu, který je nakonec úplně podivně překombinovaný a sice se to snaží vrátit k nějakému výchozímu bodu, což je pěkné, ale nejde na to zrovna nejlepší cestou a působí to docela uměle. Není to ale zas úplně nuda, takže ta trojka pro průměrný duchařský japonský film by tak odpovídala, ale asi je to spíš trošku slabší trojka. (28.10.2010)

Zdalo sa mi to o čosi slabšie ako jednotka, pričom celkový dojem je dosť rozpačitý. Boli tu síce miesta, ktoré vedeli slušne nastrašiť (hlavne prvá polovica filmu), neskôr sa však snímok začal utápať v prekombinovanosti deja, pričom záver už bol totálne mimo, paradoxne aj po hororovej stránke, akosi to tam už prestalo fungovať, pričom výborný atmosferický potenciál uhoľnej bane mi prišiel ako totálne nevyužitý a vôbec nie desivý. 60/100 (09.02.2015)

„Zmeškaný hovor II“ je ukázkou toho, že se mnohdy pokračování natáčí jenom proto, aby zde nějaké pokračování bylo a aby se z diváků vytřískaly nějaké další peníze. Jiný efekt zde vůbec není. Hororové scény, hlavně lekačky, jsou okopírovány z předchozího filmu nebo z jiných japonských hororů své doby, a snímek se postupně stává až příliš zdlouhavým a až příliš nudným, než aby dokázal udržet divákovu pozornost a ono příjemné mrazení na zádech. (03.10.2015)

První půlka je super a značně konkuruje dobré jedničce. Scény jako "kufr pod postelí, na zadním sedadle v autě nebo videohovor" jsou opravdu hororové jak mají být... Děj se ovšem přehoupne do druhé poloviny, do uhelného dolu. A zde nastává velký kámen úrazu. Všude samá tma v tomto případě vyvolává opačný účinek než by měla a člověk se přestává bát. Trochu horší průměr, určitě stojí za zhlédnutí, jednou. 45% (19.10.2008)

Sice jsou tyhle japonské duchařiny pořád na jedno brdo (kruhové a nenávistné), sice jsou strašidelné momenty neustále podle jednoho mustru a sice ze závěrečných point nebývám příliš moudrý (jemně řečeno), ALE... atmosféra a stupeň nepříjemného sevření žaludku jsou i u tohoto o něco horšího pokračování lehce nadprůměrné jedničky pořád dost slušné. (23.02.2012)