V zámku a podzámčí

Velká česká spisovatelka a jedna z nejvýraznějších představitelek pozdního obrozeneckého období Božena Němcová (1820 - 1862) vytvořila nejzávažnější část literárního díla až v posledním desetiletí svého života, v době, která pro ni nebyla psychicky ani fyzicky přiznivá. Vedle snad nejslavnější, autobiograficky pojaté Babičky převažují v její tvorbě krátké povídky, nejčastěji situované do venkovského prostředí, v němž se setkávají příslušníci jednotlivých vrstev i věkových generací. Obvykle v nich následuje motiv napravení a zmoudření (ne náhodou bývají napravenými téměř zákonitě lidé šlechtického původu). Filmoví tvůrci se ovšem k Němcové vraceli kupodivu výjimečně a nejčastěji proto, aby se pokusili o nové a modernější zpracování Babičky; televizní adaptace režiséra Ludvíka Ráži je vlastně zatím jedním z posledních návratů ke spisovatelčině odkazu. Navrátem ale doslova velkolepým, aniž by ona velkolepost byla na první pohled jakkoli zastoupena. Dramaticky sevřený příběh chudého sirotka, kterého můžeme chápat jako prostředníka k mravnímu vykoupení marnivé zámecké paní, vyniká kromě výborné kameramanské práce Andreje Barly především galerií mimořádných hereckých výkonů. Vedle plejády elitních zástupců české divadelní a filmové Thálie (Brejchová, Budínová, Kolářová, Hlaváčová, Havelková, Růžek, Haničinec, Pešek, Sklenčka, Satoranský a celá řada dalších) ale nelze neupozornit na vskutku jímavý herecký výkon sotva desetiletého Marka Mikuláše, který byl rovnocenným partnerem starším a zkušenějším souputníkům. Nadčasová hodnota většiny televizních inscenací, vyrobených paradoxně v politicky nekompromisních letech tzv. normalizace, zůstává nepominutelná a stále inspirativní, neboť oplývá několika nezbytnými pozitivy - kvalitním scénářem, přesnou režijní koncepcí a přehršlí dnes již stěží nahraditelných hereckých kreací. Atributy, které současné tvorbě až palčivě schází. Bohužel. (03.08.2010)

Musím souhlasit s uživatelem flanker.27. Čt dokáže opravdu někdy překvapit tím, že vytáhne ze svého archivu skutečný klenot. Božena Němcová, podle její povídky byl film natočen, měla velmi realistický pohled na tehdejší dobu a také ho dokázala mistrně převést do svých knih. Dokonale vykreslila i sociální rozpory mezi bohatými lidmi žijícími ve městě a chudinou na venkově. V závěru ale podlehla svému vysněnému idealismu. Taková byla ale její představa o napravené společnosti. Panstvo na zámku si užívalo a krmilo se všemožnými delikatesami, dokonce i psík Joly dostával jen ta nejvybranější papáníčka a prostí lidé v podzámčí umírali hladem a na nejrůznější nemoci, třeba na mor a choleru. I zámecká paní dostala choleru, jako zázrakem se z ní vyléčila a zbavila se i své rozmařilosti a ješitnosti. Jako by z ní najednou byl úplně jiný člověk. Vychytralá komorná Sára mi ale v knížce přišla mnohem zlejší a "vyčůranější" než ve filmovém zpracování, ale i tak to byla pěkná potvora. (09.02.2010)

Kdybych chtěl vypsat vše, co se mi zde líbilo tak by to bylo dlouhé, takže jednoduše. Společenské poměry té doby uměla slavná spisovatelka Božena Němcová inspirovaná skutečnými vzpomínkami na tu dobu popsat velmi poeticky, a že uměla nahlédnout do života chudých i bohatých vrstev o tom není pochyb. Zde se povedlo režisérovi Ludvíku Rážovi pozoruhodně přenést do filmových obrazů dobovou atmosféru prostředí. Doporučuji všem, kdo si občas možná přečtou i starou českou literaturu, je to prostě dobré. (08.02.2010)

“Ano, lidé byli stvořeni k obrazu božímu, ne psi… Vyhrál jste, doktore… Ne, Vy… Protože jste uměla odpustit.“ Televizní zpracování klasické novely Boženy Němcové, dnes již téměř legendární. Z každého záběru, z každé repliky dýchne na diváka nádherně starosvětský duch časů dávno minulých. Nespravedlivý sociální řád tehdejší doby, kdy chudí byli opravdu chudými a bohatí o ně dbali jen málo, stejně jako literární předloha, obžalovává s krutostí neúprosnou. Žaluje účinně, přitom však tak laskavě. Dojímá, útok na vaše city však není jejím záměrem. Je neuvěřitelné, že účinkem se nemíjí ani po mnoha letech od svého vzniku, ani po mnoha zhlédnutích… Jen jsem si po letech uvědomila, že Daniela Kolářová tu vypadá jak nádherná madona, těžce sužovaná, trpící madona… „Pamatuj, člověk má jen mezi poctivými své přátele hledat…“ (12.07.2015)

Není od věci připomenout si monumentální klasickou československou televizní tvorbu. Významná povídka Boženy Němcové V ZÁMKU A PODZÁMČÍ byla ve špičkovém scénáři Otto Zelenky dokonale převedena do dramatického tvaru, který dokoval svou famózní režií Ludvík Ráža. Shromáždil tehdejší výkvět českého herectva (Pešek, Kolářová, Hlaváčová, Sklenčka, Satoranský, Freimanová, Haničinec, Brejchová, Růžek), který vyšperkoval jedinečným vedením dětských herců. Velký sociální sen Němcové je díky tomu skoncentrován do srdečního tvaru, víry, že poctivost a čestnost vítězí a přitom je zjemněn určitý sentiment, který se Němcové poněkud v literární předloze mimoděk vnutil do pera. Tento televizní film je určen nejen dospělým, ale i vnímavějším dětem také proto, že se nevyhýbá stínům lidského života. (08.01.2022)