파랑주의보
My Girl & I
Réžia:
Yoon-soo JeongObsahy(1)
Dva mladí lidé, chlapec Su-ho a dívka Su-eun, se seznámí ve škole při vyučovací hodině. Zamilují se do sebe tak moc, že si slíbí věčnou lásku až do smrti. Su-eun je ale nemocná, a to se také projeví na jejich první výletě na ostrově, kdy se Su-eun udělá mdlo a upadne na zem. Su-ho ji okamžitě přenáší zpět na pevninu, kde se o ní velmi dobře stará. Jak dopadne nemoc Su-eun ? A jak dopane láska mezi těmito dvěma lidmi? Vydrží jim až do smrti? (TylerGage)
(viac)Recenzie (8)
Korejska adaptace jiz jednou zfilmovaneho japonskeho bestseleru, ktery ovsem v rukou Isao Yukisady otevrel lidem srdce daleko nenasilneji a s prvoplanovosti sice jasnou, ale podanou podstatne citliveji nez korejska verze zahalena pod rousku komedie, ktera se prave k tomuto filmu nehodi o mnoho vic nez ke kteremukoliv jinemu. Scenar k Parang juuibo nedelal nikdo jiny, nez Kwak Jae-yeong (My Sassy Girl), ktery ty nejsilnejsi okamziky filmu okopiroval z puvodniho Sekai no chushin de, ai o sakebu a zbytek vyplnil epizodnim humorem, obas ne zrovna inteligentnim, a plytkou preslazenosti posledni dobou mu vlastni. Krasnou vizualni stranku misty pred upadnutim do kyce zachranuje jen nadherny orchestralni soundtrack, ze ktereho emoce cisi na vsechny strany daleko vice nez z filmu samotneho. ()
Asi jsem jediná, ale Parang juuibo mě bavilo mnohem víc, než původní slavné Sekai no chuschin de, ai wo sakebu, které jsem viděla už před dvěma a půl lety, ale k uzoufání mě nudilo a na další pokus jsem zatím nenašla dost odvahy. Paran juuibo si mě sice nezískalo natolik, abych předpokládala, že si ho zapamatuji, ovšem užívala jsem si ho. Dostalo se mi dojetí i smíchu, pohled na mého oblíbeného Cha Tae-hyeona i na půvabnou Song Hye-gyo a krásná hudba zážitek zpříjemňovaly. Možná příliš přímočaré a místy přehnané, ale v tomto případě mi to nevadilo. ()
Prázdná, zbytečná a nudná adaptace příběhu, který byl dříve zpracován uvěřitelněji, krásněji a ne tak křečovitě. Důkaz toho, že korejci by se měli od spousty věcí držet raději dál, protože dokoukat tohle bylo pro mě utrpení. Není nad to sledovat, jak se naprosto trapným způsobem filmaři snaží diváka nutit k slzám; scéna, která na to v japonské adaptaci potřebovala asi 10 minut, trvá tady asi půl minuty, kdy se najednou stane všechno naráz... Diváci nejsou stroje, který se přepínají tlačítkem, a autoři týhle zpraseniny by si to mohli uvědomit. ()
Přiznávám, že tento snímek jsem si pustil aniž bych tušil, že jsem už vlastně viděl film i seriál v japonském provedení. A nutno přiznat, že obě japonské verze mi sedly více. Nicméně toto dílo má taky své kouzlo, zejména to zanechávání zpráv v dnešní digitální době působí neskutečně mile a romanticky. Jistým nedostatkem tohoho filmu je, že divák již od samého začátku ví, kde to celé skončí. Nicméně Cha Tae-hyeon je na tyto role jako stvořený a jako pojednání o prvních láskách tento kousek obstává celkem slušně. Z mého pohledu na celkově příznivém dojmu (ač tohle dílo v ničem nevyniká) má jednoznačně Song Hye-kyo, něco tak neskutečně půvabného a křehkého už jsem vážně dlouho neviděl, při pohledu na ni se mi doslova tajil dech a napadá mne hodně málo dívek jež by jí v takové roli mohly svou krásou konkurovat. V závěru mi některé scénky připomínaly Lover´s Concerto, ovšem oproti tomuto skvostu nedokázaly zapůsobit tak, aby ze mne vymáčkly nějakou tu slzu což Son Ye-jin s Lee Eun-joo (RIP) dokázaly opakovaně. Objektivně je to za 3*, ovšem jednu přidávám za překrásnou dívku v roli Soo-eun. ()
Chcete vedieť aký je rozdiel medzi kvalitným filmom a remakeovým produktom? Pozrite si najprv fenomenálny Sekai no Chushin de Ai wo Sakebu a potom My Girl & I. Kórejci pravdepodobne zavetrili kopy jenov, ktoré Sekai no Chushin zarobil v rodnom Japonsku a následne pripravili vykastrovaný remake. Linka kazetového puzzle bola vynechaná, namiesto nej je tu pager a telefón. Zlomové okamihy samozrejme ostali ,avšak nie sú pripravené tak silnými a zároveň civilnými scénami ako v originále, preto nedokážu divákom pohnúť. Pokiaľ ide o postavy, Tae-hyun Cha by už raz konečne mohol ukázať inú polohu než smejte-sa-na-mne ňoumu a Hye-kyo Song vďaka scenáru proste nedokáže vystihnúť hĺbku postavy Aki z originálu. Pozitívum je to, že ako všetky kórejské filmy tento film vyzerá veľmi pekne a hrá k nemu výborná hudba (asi to najlepšie na celom filme). Bohužiaľ ide len o krásny, ale prázdny obal. 5/10 ()
Reklama