Obsahy(1)
Josef Hlávka byl velmi úspěšný stavitel, jeden z nejbohatších mužů rakouského mocnářství, posléze věhlasný mecenáš umění a vědy. Jeho stavební kancelář postavila v letech 1860-1869 142 staveb. Např. Zemskou porodnici v Kateřinské ulici v Praze, Dvorní operu ve Vídni, za kterou obdržel J. Hlávka osobně od císaře titul stavebního rady. Také za vlastní architektonický projekt bukovinské biskupské rezidence o velikosti poloviny Versailles získal II. cenu na světové výstavě v Paříži v roce 1867. V té době koupil zámek v Lužanech u Přeštic, který v budoucnu sehraje velmi významnou roli v jeho dalším životě.Hlávkova firma zaměstnávala 19 architektů, takžedokázal mít neustále rozestavěno a vyprojektováno více než padesát staveb najednou, a to často staveb nijak podřadného významu.Jako osmatřicetiletý velmi úspěšný muž se ochrnul a zůstal odkázán na invalidní vozík. Musel opustit kancelář a odejít do ústraní. Přesídlil do Lužan, kde vedle léčby měl dost času na přemýšlení o dosavadním životě. Snad právě to přispělo k jeho přerodu z muže, který dosud velké peníze jen vydělával, na mecenáše, který je začal rozdávat Jeho zdravotní stav se postupně natolik zlepšil, že opět začal chodit. Během dvou let však zemřela jeho žena Marie. Hlávka se vrátil do Vídně. Zde se seznámil s budoucí druhou manželkou Zdeňkou. S ní se vrátil do Lužan, kde vzápětí přestavěl celý zámek do současné podoby. Mecenášský věhlas získal Hlávka svým dokonale promyšleným programem zaměřeným, především na kulturu a vzdělanost českého národa. V Lužanech vznikl projekt na založení České akademie, stavbu studentských kolejí, stavbu nové budovy Akademie výtvarných umění aj. Čtyři roky před smrtí (1908) ustanovuje bezdětný Hlávka svým univerzálním dědicem nově založené Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Právnicky bylo Nadání tak dokonale vytvořeno, že přežilo jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní Nadace velkou část Hlávkova odkazu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás. (Česká televize)
(viac)