Gympl

Film Tomáše Vorla o studentech a učitelích je plný klišé a černobílých postav. Značná část scén je nevěrohodná, zasedání ve sborovně vypadá jako psychoterapie v Bohnicích, studenti jsou stereotypně zaměření svým typem (hulič se zajímá jen o trávu, matematik se před učitelem opovržlivě vyjadřuje o češtině, graffiťáci se dokážou bavit jen o sprejování). Na druhou stranu lze pochválit akční scény při vytváření graffiti a výborný nápad hučení v hodině napodobující transformátor, stejně tak jako některé herce (Holubová, Hanák a Mádl). Trailer: http://www.csfd.cz/film/222341-gympl/videa/?text=145282 (24.06.2010)

Pé-Ou-Zet-A – Ty vole !! Hip hop je jedna z najlacnejších a najstupídnejších póz, aké civilizácia poznala. Grafitti beriem ako umenie, pokiaľ ním nie je „skrášľovaný“ cudzí, prípadne verejný majetok. V opačnom prípade je to rovnako sprostá lacná rebelantská póza ako hip-hop. Tušíte správne, vonkajší náter steny zvanej Gympl ma nezobral. Vnútrajšku zas zúfalo chýba nejaká jednotiaca linka, niečo ako premyslená osnova s jasnou pointou. Postavy sú do jedného uzavreté a hneď úvodom načrtnuté jedným či niekoľkými podstatnými rysmi, z ktorých už po celý čas nevybočia a pokiaľ je snaha vytvoriť neskoršími scénami u postáv rys protichodný, končí to neveľmi presvedčivo. Väčšina hrdinov tak ostáva plochými karikatúrami s jasne onálepkovanou pozíciou a funkciou v príbehu. Svojím postávám zvládli dať dušu akurát Bydžovská, Schmitzer a čuduj sa svete i Mádl. Okolo reality však Gympl nešiel ani náhodou; pokiaľ áno, kričím so Schmitzerom „válku na ně, nejdřív totalitu a pak válku“. Prípadne idem študovať pedagógiu, nech ma pravidelne šuká nejaká lola. Mimochodom práve celkom podružný lolitkovský motív bol pre mňa tým, prečo som si film celkom užil (ale možno to je tým, že po toľkých anime proste už od filmu zo školy čosi také čakáte ;-) ) a slečnu Lenku Juroškovú si celkom rád znova v niečom pozriem (i oblečenú). Gympl je „iný“, ale nemýľme sa, nie je to žiadna sonda do reality súčasného školstva ani film, ktorý by dal odpoveď na to, prečo väčšina dnešných teens nemá iné hoby než hiphop, chľasť a šukačky a čo (a či vôbec) sa s tým dá niečo robiť. Je to stále film o teenageroch pre teenagerov, je vtipný i naoko vážny ale bohužiaľ, McLovin, havajský darca orgánov je len jeden. 5/10 (29.04.2008)

PEKLO, které není zbytečné. Chcete zemřít křečemi od smíchu? Běžte na Gympl. Ptali se mě, jaký byl ? Mimóza-psychóza, odvětila jsem. Ptali se mě, kdo hrál dobře? Řekla jsem, že nikdo. Duo Mádl-Vorel junior, RHS-Rádoby Hustý Sprejeři-vzbuzovali dojem slabomyslných zevlounů, dívky recitovaly jako žáci zvláštní školy na vánoční besídce, dospělým hercům zapomněli říct, že tohle nejsou Naši furianti v Národním. Ptali se mě, jestli to vypovídá o naší generaci, jestli v tom vidím svých osm let na gymplu. Se smíchem jsem odpověděla, že ani ve snu. Vorel natočil ukoptěnou moralitku proti systému, ale totálně selhává už tím, jak své hnízdo zakálel ultratrapnými učitelskými a rodičovskými figurkami, a jak svým teenagerům přes všechnu dobrou vůli nerozumí. Ááá, tady máme zbohatlíka kopající do fíkusu, tady býložravého idealistu, tady neschopnou nafintěnou ředitelku, tady matku samoživitelku, která se samoživí výhradně vodkou, tamhle otce-krutého tyrana, tam milouškého čtyřprocentního tělocvikáře… Džungle před tabulí ve mně vzbudila dojem, že Vorel brány státního gymnázia nikdy nepřekročil, ba, že se byl inspirovat někde v Harlemu. Dýchavičná režie, neústrojný scénář, herecká bída-toť ďábelský vzorec, který slibuje tolik nechtěné zábavy, tolik směšných hlášek, že nebudete vědět, jestli se smíchy popadat za břicho nebo hrůzou za hlavu. Výjimečně nechám hodnotit film bránici: a ta dává 55%:) (05.10.2007)

Wich!!! Říká se, že film dokáže vyhodit na pomyslný stupínek vítězství taky hudba. U Gymplu to platí dvojnásobně, co dvoj, rovnou trojnásobně. Mistra Wiche si vážím už poměrně dlouho. Jeho hudba vážně nemá chybu a byť se neřadím k těm "rovný kšilty= niggas, oh yeah!" jsem s jeho songama vždycky spokojenej. Nedávno jsem četl rozhovor právě s Wichem a on nejen-že je hudebním maniakem, ale on to má v hlavě setsakra srovnaný, takže o to větší úklona k zemi.__ Ale i tak nemůžu říct, že Gympl je úplně bez chyb. Našlo by se jich tam plno, ale můj mozek to všechno vetoval. Místo pídění se ve scénaristických kotrmelcích jsem raději fandil, všem. A že herecké výkony jsou na úrovni ostatních českých filmů? Děte do háje. Holubová+ Matonoha+ Bydžovská. To je jediné, co vám mohu podsunout jako důkaz, že se šeredně mýlíte. Hlavně Matonoha, který svou roli chápajícího kantora zahrál opravdu přesvědčivě, nehrál si na kdovíjakou kladnou postavu a konečně i on dostal možnost ukázat, že není jen hercem seriálových "džouků" a především O2 propagátorem. Byl to právě on, kdo mě přikovával k sedačce víc a víc.... Vorel boduje nejen jako režisér, ale i scénárista. Nejvíc je všechno cítit při školních hodinách, které vážně nemají daleko ke skutečnosti. Jsou himmelhergott vtipný a já, jakožto fanoušek detailů, jsem nemohl přeslechnout některé výkřiky ze třídy, jež mě naplňovali pocitem, že sedím opět tam, odkud jsem před chvilnkou odešel. Tu 5* dávám především za to, že se Gympl (ač neprávem) zaškatulkoval mezi Rafťáky a podobný ,s prominutím, sračky. Tenhle film je úplně jinde, je originální, nový a hlavně strašně zábavný. Když se mi v hlavě navíc vybaví finální běh napříc nádražím za zvuků "Z tvojí 1/4" od Indyho a Wiche, říkám si, že ač podobný konce obvykle nenávidím, v tomto případě jsem pookřál a strašně těm klukům přál, aby se mnou zůstali aspoň dalších několik hodin. A to je strašně hezký říct, zvlášť u filmu z našich luhů a hájů.... 95% (17.10.2008)

Aneb od všeho trochu, ve výsledku nic... Pokud chtěl Vorel divákům nabídnout realistický pohled na současné teenagery a jejich (ne)řešitelné problémy, nesměl by příběh ověsit absolutně klišovitými situacemi, otravně přehrávajícími herci a dialogy, jejichž přidaná hodnota se rovná nule. Jak sympatizovat s nesympatickými hrdiny? Jak se jim dostat pod kůži, když Vorlův scénář bruslí jen po líbivém povrchu, skáče od motivu k motivu a nenechá nás průseráře pochopit? Těžko. Divácky vděčné školní prostředí, česká herecká elita, naťuknutí problémů každého teenagera - přesto komedie průměrná a ve svém sdělení hodně rozporuplná... (07.02.2008)