Hudba a text

Film otevírá úchvatně příšerný klip k stejně neodolatelně příšerné písni Lup! Srdce vejpůl mám, se kterou v 80's Alexova skupina PoP válcovala žebříčky. Nechybějí mrkváče, umělohmotné bicí a stejně umělohmotné zdravotní sestřičky, naivňoučký text, chytlavá melodie a víra, že doba Wham a Duran Duran bude trvat věčně. Jenže uplyne dvacetiletí, Alexovy fanynky odrostou a někdejší star sklízí úspěchy jen na poutích, abiturientských večírcích maturantů a festivalech sklizně jablek. Hitparády teď místo něj válcují sladké dračice střihu Britney Spears. Jednou z nich je Cora, rozmazlené popové dítě mixující nezaměnitelným stylem východní filozofii se sexy tanečky. Právě ta osloví Alexe s nabídkou duetu pro nové album. Nechybějí pochopitelně typové figury jako protřelý Alexův manažer či Sophiina hysterická sestra, která je čistě shodou okolností vášnivou Alexovou fanynkou. Jen je třeba překonat pár traumat z minulosti a naplnit vděčné schéma "řekni to písní". A pak před závěrem připravit kapesníky. Romantickým komediím ale nelze vyčítat naplňování romantických schémat, pokud to nedělají mechanicky, ale s espritem a dobrými herci. Popový motiv k tomu nabízí i řadu zábavných momentů, kdy je Hugh Grant konfrontován se záblesky někdejší hvězdné kariéry.  Vděčný showbusiness vnáší do filmu také scenáristickou svěžest Ale třeba Cořino prozpěvování "Toužím po Buddhově potěšení, o šanti, šanti" a její umanuté zanícení pro východní filozofii připomíná newageové šílenství řady skutečných hvězd - a debutující Haley Bennettové se v této roli daří výborně. I v těchto pasážích je Grant skvělý, třeba při sarkastickém hláškování, když Cořinu produkci označí jako buddhismus v tangách. Dokonce se mu daří i při zpěvu. Horší je to s Drew Barrymoreovou jako Sophií, působí sympaticky, ale její trauma z minulosti je tu jaksi navíc. A hlavně jejich vztahu s Alexem naprosto chybí energie i sex appeal, což se projevuje třeba při úmorně dlouhé pasáži, v níž skládají svou píseň. Ani to společné probuzení pod klavírem se jim moc nedá věřit. Stejně tak komedie Hudbu složil, slova napsal a její hrdinové občas postrádají energii a sex appeal a někdy naplňují očekávání až příliš okatě; všechno je o několik stupňů třeskutější než ve starší a skvělé Grantově komedii Notting Hill. Ale pak přijde proklatě romantické finále, které má kouzlo i vtipnou zápletku. A nové generace divaček mohou směle a bez zardění volat: Lup! Srdce vejpůl mám. (14.06.2020)

Ať už se Hugh Grant objeví kdekoliv, vždy se na film s ním příjemně kouká a přitom nejde o jeho komediální talent, co mě drží u obrazovky, ale o jeho charisma. Hugh táhne kupředu celý film a brzdí jej jen stále stejně monotónní Drew Barrymore, jakou ji všichni znají. Kdyby se zde místo ní objevila jakákoli neznámá tvář, o nic by divák nepřišel. Soundtrack je skvělý a při jeho poslechu mi do uší pronikala místo hudby nostalgie. Hugh je v současnosti nejspíše největší britská jistota komediálního žánru a zde to opět po několikáté dokazuje. (14.02.2008)

Mám rád Hugh Granta. To je první důležitý poznatek. Mám rád romantické komedie. Druhý důležitý poznatek. Mám rád hudební inteligentní vtipné romantické komedie. Třetí důležitý poznatek. Tenhle film všechno tohle splňuje, nabízí vtipné scény (roztomilá sestra hlavní hrdinky, jež za svého mládí ujížděla na skupině POP), scény pozoruhodné (zajímavá mladá zpěvačka, jež zpívá své ó, šanti, šanti) i scény dojímavé a romantické (závěr celého filmu). Takové filmy můžu kdykoliv, a pokud je v nich Hugh Grant, tak si je rozhodně nenchám ujít. Hudbu složil, slova napsal je vtipným a pozoruhodným filmem, který rád zhlédnu kdykoliv a kdekoliv, protože nemá chybu. A proč čtyři hvězdičky, a ne pět, když se tu nad ním tak hezky rozplývám? Jak už jsem někde psal, romantická komedie je spíše pro pobavení, a proto není určena pro nějaké výtečné hodnocení. Romantická komedie má za úkol bavit, proto ji nelze brát vážně, a to je důvod pro mé čtyři hvězdičky... (09.06.2007)

Už od úvodního klipového šílenství ohromně příjemná komedie, ze které padá jedna hláška za druhou a která si neodolatelně a hlavně po celou dobu utahuje ze současného MTV popu. Jinými slovy lehká parodie na pozadí nezaměnitelného romantického kukuče Hugha Granta. Ten tentokrát zahrál kompromis mezi ukoktaným nesmělcem z Notting Hillu a znuděným cynikem z Jak na věc. Hlavně se mu ale povedlo navázat netušenou chemii s Drew Barrymore, která dozrála ve sladký typ holky od vedle, kterou byste si beze slova nechali nakráčet do bytu. (27.07.2007)

Umělá, přeslazená, pseudoromantická kýčovina bez špetky dobrého vkusu, která navíc aspiruje na nejvíce pokrytecký film Hollywoodu tím, jak se snaží vzbudit dojem satirického šlehu proti komerčním praktikám hudebního průmyslu, přičemž sami tvůrci a protagonisté tohoto snímku dělají přesně to samé - kvůli penězům se podbízejí divákovi... To nezachrání ani občasný vtip nebo obsazení nějakého ,,médii oslavovaného herce"... (05.01.2009)