Most do Krajiny Terabithia

Pokud bych někdy měl rád učitelku, byla by to Zooey Deschanel. Pokud bych někdy byl ochotný pro někoho cokoliv obětovat, byla by to AnnaSophia Robb. Už dávno nejsem dítě, ale bujná fantazie mi nechybí a díky ní se mi z šedé reality uniká velice jednoduše. Tento film je pro mě něco jako pozdě splněný dětský sen. Možná právě díky tomu, že už se řadím do kategorie dospělých, tak jsem ho mohl plně docenit a prožít velice silnou katarzi. Pro tu jiskru v očích stálo za to Leslie potkat. (14.04.2012)

Námět je nosný a základní myšlenka, že přátelství a lidská fantazie dokáže překonat spoustu problémů a zkrásnět okolní svět, je nepochybně pravdivá a hluboce lidská. Potíž mám ale se zpracováním, které mi přijde šablonovité, emočně vykalkulované (zejména svým závěrem) a režijně konvenční. Nebyl jsem ani spokojený s hereckým obsazením, především u dětské části hereckého ansámblu - ne že by děti hrály vyloženě špatně, ale jejich představitelům scházelo charisma. V neposlední řadě mi vadila i úroveň triků, byť to je záležitost, na kterou obvykle nekladu zřetel. Celkový dojem: 50 %. (31.01.2009)

Film, od kterého jsem očekával styl Narnie, ale avšak film je úplně v jiném duchu. O složku fantasy zde jde jen v představách hlavních hrdinů, kvůli kterému vzniká neoddělitelné přátelství. Kdo by z mládí něco podobného neznal? Velice příjemná výprava, mladí herci hrají výborně, ale v průběhu filmu se našli chvíle, jež jsem měl v úmyslu hodnotit 3 hvězdičky, ale pak přišel konec. Doslova šok, a těžko rozdýchatelné. Dobrá pohádka(nebo spíš psychologické drama?) pro celou rodinu, která si 4 hvězdičky zaslouží... (01.02.2008)

Abyste z mého hodnocení nepodlehli dojmu, že je to nějaký superfilm – ne, není, pouze se zde sešlo ohromné množství věcí, které mám rád: souboj student vs. škola, únik do světa fantazie, vyrovnávání se s životní realitou, vzletné scény podbarvené povznášející hudbou, pěkná a talentovaná mladá slečna, kterou bych chtěl mít za kamarádku atd. Režisér vše drží pohromadě v určité přijatelné míře a ač sám Maďar, dal vzniknout ukázkovému americkému bijáku. Plno velkých emocí nejlépe vynikne na velkém plátně, stejně jako mnoho neduhů: fantasy prvky nejsou implementovány příliš zdařile a když už, tak by jich nemuselo být tolik. Občas jsem měl nutkání začít si notovat „príliš veľa sentimentu“, hlavní hrdina v emotivnějších scénách dost přehrává, ale proč bych podobné malichernosti vyčítal snímku, který mě po prvních třiceti minutách chytl za srdce a až do spektakulárního finále nepustil. Navíc částečně ovlivnil můj život. Ne, že bych bezprostředně po zhlédnutí vyběhnul do přilehlého lesíku, házejíc za hlasitého výskotu po nic neušících veverkách šišky coby granáty. Ale při pohledu na strom už prostě nevidím jenom strom. Zkuste taky překročit svůj most, třeba se vám na druhé straně zalíbí. Jestli se vám zalíbí také nepohádkový a nedětsky realistický příběh o překračování podobných mostů a rizik s tím souvisejících, nemohu posoudit. Ačkoliv se mi Most do země Terabithia líbil převelice, uvědomuji si, že důvody mého nadšení pramení předně z mé povahy, o které toho díky podobným filmům začínám vědět více, než bych sám kdy dokázal zjistit. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie, Martinius, obscurus (01.07.2007)

// Most do mého dětství, včetně krásné blondýnky (fakt ji měl každý? :/...), lesního království a kouzelné paní učitelky. Moje se sice obešlo bez zbytečného útoku na divákovi city, mělo lepší herce než Roberta Patricka a Joshe Hutchersona a celkově bylo mnohem méně průhledné ale i tak si za tu milou připomínku Terabithia zaslouží alespoň těch 6/10. (14.02.2016)