Sunshine

Soderberghova Solaris a Andersonův Horizont události říznutý Scottovým Blade Runnerem a Kubrickovou Vesmírnou odyseou. Jinými slovy totálně neoriginální komorní scifi, které ani chvíli nenudí a po jehož zhlédnutí budete mít pocit, že jste právě viděli něco hrozně velikého a hlubokého. UPDATE (23. 5. 09): Za naprosto strhující scénu "Kaneda, what do you see?!", která mě vždy za podpory Murphyho hypnotické hudby uvede do příjemného transu, přidávám pátou hvězdičku. (22.06.2007)

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $3,675,753║Tržby Celosvetovo $32,017,803▐ Tržby za predaj DVD v USA $6,325,601 //počet predaných kusov 316,476║ komerčne to až tak neobstálo ako by sa mohlo čakať __Režisér Danny Boyle si udržal svoj režisérsky štandard aj keď mohol spraviť dej o niečo zaujímavejší, lebo šablónová podobnosť tohto príbehu tu už neraz bola spomeniem len Horizont udalostí(Event Horizont,1997,r:Paul W.S.Anderson) s ktorým je podobnosť v bodoch ako oboznámenia sa s posádkou – účel misie – porucha č.1 - záchranná akcia po kontakte druhej kozmickej lode – samozrejme tam nikto „akože“ neprežil – porucha č.2 - nastávajú nevyhnutné problémy – + nečakaný sabotér - ...v podstate určite pri sledovaní Sunshine vám príde na myseľ, že už niekde ste už podobnú scénku videli a to je hlavný kameň úrazu aj keď téma je zaujímavá. V podstate je to v poslednej dobe už takým pravidlom kopírovať takpovediac veci osvedčené, len málokto sa pustí do projektu ktorý je svojím príbehom ojedinelým ako boli v poslednej dobe filmy - Dokonalý trik, Parfúm: Príbeh vraha či Krvavý diamant. V žánri sci-fi sa dá najlepšie experimentovať a to hlavne keď má človek dobrú predstavivosť, čí inšpiráciu, spomeniem režisérov ako James Cameron, George Lucas a samozrejme Steven Spielberg. _Dej filmu sa dá v podstate rozdeliť na zaujímavú prvú polovicu keď nás príbeh oboznamuje z poslaním tejto misie a postupne aj vysvetľuje čo by nastalo po jej nesplnení, tento úsek filmu má fajn katastrofický náboj lenže za ubehnutím polovičky filmu nastáva škrt a príbeh sa pretransformuváva na vyvraždovací horror čo je trošku nemylí prienik do napätej-gradujúcej misie. Koniec môže pripadať ako mimosférne odbehnutie do inej galaxie kde fungujú až nadprirodzené možnosti v oblasti vedy ale aspoň to štiepenie atómov a následná ohnivá stena pôsobia zaujímavo- neokukane, potom sa už len stačí dotknúť tej krásy. _Hlavného záporáka nám ani raz Boyle poriadne neukáže, zakaždým sú to len potiahnuté rozmazané čiary alebo postava schovaná v prítmí alebo dokonca v úplnom jase/presvietenosti ale to až tak nevadí, skôr nedokáže z toho vyťažiť viac lebo z tajomnej postavy nejde až taký strach aby sme zatajili dych pri prenasledovaný čoraz viac flustrovanej posádky Icarusa 2. _Obsadenie známejších tvári ako Cillian Murphy - Michelle Yeoh - Chris Evans - Hiroyuki Sanada,... bolo takou výhodou ale dosť nevyužitou – lebo „scenaristickou/príbehovou“ chybou bolo že sme sa nestihli s nimi poriadne vžiť do útrap na ich ceste smrti. Jediná postava s ktorou prežívame útrapy je vedec Capa(Murphy) ten zo svojím chladným pohľadom a strnulým prejavom bez emócii, prežíva svoje poslanie a to len vnútorne, on proste neprejavuje navonok žiadny strach ani smútok či radosť. A o to viac prežívame jeho útrapy po ceste už nevyhnutnej smrti. /videl v kine: 70%/ (13.01.2008)

Musím říci, že Sunshine se naprosto přesně trefil do mého vkusu. Heroická mise, podaná tak trochu komornějším způsobem, s uvěřitelnými charaktery a dokonce s uvěřitelným dějem (až na pár nesmyslů v samém závěru). Posledních cca deset minut mi však předchozí brilantní zážitek nezkazilo. Danny Boyle opět prokázal své chameleonské schopnosti (drama, thriller, zombie horor a nyní bezchybné sci-fi dobrodružství), navíc je jeho film opět doprovázen atmosférickým soundtrackem, a já jen musím konstatovat, že John Murphy se po 28 dní poté opět překonal. Jak jsem již jednou zmínil, poslední desetiminutovka se klidné mohla obejít bez přídavných elementů (spoiler) v podobě nezvaného hosta, (/spoiler) a ani zde si tvůrci nepohlídali tu nejzákladnější věc - tichý vesmír. Jestli však jde o záměr, tak je naprosto chápu. V tomhle obrazově a zvukově vytříbeném díle pro tichý vesmír prostě není místo. (03.06.2008)

Co je vlastně Boylův Sunshine? Vizuální vesmírná esej? Realistické drama z kosmu? Katastrofický film? Survival horor? Pohříchu odevšeho trochu. První část filmu dovedně vykresluje atmosféru vesmírné lodi, která se řítí vstříc úkolu fatální důležitosti, vztahy mezi posádkou, houstnoucí atmosféru, morální dilemata i napínavé epizody ze života astronauta. V některých aspektech jakoby Boyle usiloval o hi-tech verzi Vesmírné odysei 2001 při zachování svých klasických režijních atributů. Křečovitého střihu. Expresivního herectví v detailu. Výrazné zvukové stopy. Kupovidu tahle dějem nijak nesvázaná část funguje moc pěkně, výtvarná stránka je perfektní, atmosféra pohlcující a některé sekvence (oprava poškozených panelů) mají dobře vygradované napětí. Kombinace syrového dramatu, spektakulárního vizuálna a trochy myšlenek vytváří podmanivý celek, který se bohužel zhruba v polovině stopáže ocitne před kardinální otázkou... co dál? Ke Slunci daleko, vrstvení problémů na dějovou linku nevydá... a tak se Sunshine přelamuje do velice laciného pseudo-hororově-akčního vyvražďováku, v němž hraje prim otravné přehrávání, zmatené střihání (které absolutně ztrácí řád z počátku filmu) a ementálová logika. Tedy místo aby Sunshine na atraktivitě získal, povážlivě ji ztrácí a stává se nesnesitelně přeplácanou koláží nesourodých obrazů a samoúčelných scén. Závěr, který by za jiných okolností vyzněl, prošumí jaksi do ztracena. Alespoň já jsem si z kinosálu odnesl na jazyku pachuť technicky skvělého, ale dějově naprosto zmršeného sci-fi, které je v první části inteligentní, v části druhé povážlivě nablblé. Je jako ten hvězdný prach. Dotknete se a tvar se rozletí na malé částečky. Škoda, tři body za skvělou atmosféru úvodu, výtvarné řešení a moc pěknou zvukovou stopu. Ano, srovnání s Horizontem události je věru na místě. Včetně způsobu, jakým se film dokáže přeměnit ze záživného v přihlouplý, bohužel. (12.04.2007)

K tomuto filmu mám opravdu zvláštní vztah, neboť jsem ho musel zhlédnout opakovaně kvůli analýze do školy. Nu a napoprvé to nebylo nic příjemného, zmatený zážitek s opravdu pitomým skokem do jiného žánru. Napodruhé už jsem začal rozpoznávat sofistikované přístupy k filmu. Napotřetí jsem ocenil jemné nuance od jiných mainstreamových filmů, ale nikdy se nedostavil ten pravý úžas nad tímto podivným dílem. Klišovitý příběh odvyprávěný hodně jednoduchým způsobem je ozvlášťněn právě Boylovou režií, která se na mnoha místech chová až manýristicky. A pokud chcete znát můj konsenzus mé práce, snad napoví podtitul: "Sunshine: Jako avantgardní stín současného popcornu." Toto scífko totiž doporučuji tomu, kdo hledá v současném mainstremu něco nového nebo alternativního, britské Sunshine je tou pravou volbou. (01.07.2007)