Bílá masajka
Die weisse Massai
The White Massai
Réžia:
Hermine HuntgeburthKamera:
Martin LangerHudba:
Niki ReiserHrajú:
Nina Hoss, Jacky Ido, Katja Flint, Nino Prester, Janek Rieke, Barbara M. Ahren, Robert Dölle, Barbara HerschbachObsahy(1)
Švajčiarske dievča Carola /Nina Hossová/ je na dovolenke v Keni, a tam sa na záver dovolenky zamiluje do mladého muža - masajského bojovníka z kmeňa Samburu Lemaliana /Jacky Ido/. Vo svojom odeve a tradičnou zbraňou v ruke na ňu zapôsobí priam strhujúco...Carola opustí svojho priateľa, aby zostala so svojim milencom. Musí sa však prispôsobiť štýlu života Masajov, ktorí žijú v stepi, vo veľmi jednoduchých podmienkach. Musí akceptovať postoj jej muža k ženám. A napokon musí čeliť aj jeho žiarlivosti... Masajovia ju síce vrelo privítajú a ona sa stane jednou z nich - bielou Masajkou. Lenže sen o veľkej láske sa zmení na boj o život. (STV)
(viac)Diskusia
Jako film to celkem ujde, ale pokud chcete vědět jak to bylo doopravdy (když už se chvástá přídomkem "podle skutečné události"), tak si přečtěte knížku. Je velmi čtivá a některé situace v ní jsou zcela jinak a i ten konec má trochu jiné vyznění.
Sice je film narozdil od reality pojat tak trochu a la Rosamund Pilcher, ale v zaveru to nebylo vubec tak spatne... Krasna hudba a uzasny, sladky Jacky Ido :)
Celkem zajímavý příběh blondýny, která se bezhlavě zamiluje do černocha z divočiny a vydá se za ním. Překvapivě se mi to líbilo, na to že hlavní hrdinka je opravdu "crazy".
Taký dobrý námet a taký slabý film. Načo vyše dvoch hodín, keď sa za tie dve hodiny takmer nič nedozvieme, ani pokus o to prečo? Téma - Láska vždy zvíťazí, a hlavne nad zdravým rozumom.
Dá se to vidět. Tyhle filmy o nerovných sňatcích( Zoufalá, Bez dcerky neodejdu), ukazují jak jsou některé ženské neskonale hloupé. Ale dobře se na to kouká.
Zvláštní komunita, komunita kritiků. Taková - příliš lidská.
Čtyři * spíše za námět, reálie, hudbu a herce, než za scénář či režii. Koukal jsem to na nekolikrat (2 hodiny jsou opravdu příliš). Přitom tam téměř chybí rozvedení jejich sporu, či alespoň důvodů jejího chování. Každopáně afrika a její lid je přinejmenším zajímavá...
Oceňuji hudbu. Kameru. A líbila se mi i scéna, jak Lemalien nakonec podepíše papír, který Carola potřebuje k odjezdu. Škoda, že se aurorka snažila o některé kontrasty, které byly zbytečně šablonovité a navíc nerealistické, např. krátký výjezd Caroly do Švýcarska.