Komparz

Docela by mě zajímalo nakolik je tenhle seriálek z Gervaisova hlediska autobiografický. Každopádně jsem rád, že se zbavil šílené tváře Davida Brenta a předvedl nejspíš sobě daleko podobnější postavu, Andyho. Andy Milliman je ukázkový looser. Je sice chytrý, ambiciózní a svým způsobem milý, ale v jeho dráze za světlejšími zítřky mu brání pár nepřehlédnutelných překážek - je rozený smolař, v dialozích navíc ne zrovna vždy duchapřítomný, nepomáhá mu ani krapet obtloustlá postava a tvář čtyřicátníka a už vůbec ne jeho nemálo pomalá kamarádka Maggie, jejíž společenské faux pas v počtu i intenzitě hravě překonají ty jeho. O jeho kompletně mimoňském agentovi ani nemluvě. Komparz exceluje v podobných oblastech jako Kancl. Je námětově svěží - ústřední téma kontrastu "nedůležitých, zaměnitelných smrtelníků - komparzu" a "polobožských, nedosažitelných hvězd" je hodně hutné, Gervais s Merchantem na něm skvěle scénáristicky rýžují - hvězdy jsou zobrazovány jako namyšlená paka (Stiller, Lindsay), řadoví pokrytci, eventuálně neškodní úchylové (Winslett, Stewart) či rozmazlené hvězdičky s komplexy (Bloom, Radcliffe). Stejně jako u Kanclu jsem nadmíru spokojený - ale na plné hodnocení to stále není. Na to si bude muset projít trochu delší zkouškou času. Mimochodem - z hlášky "Are you having a laugh? Is he having a laugh?!" se mi už po jejím třetím zopakování začalo dělat špatně. Ke konci to bylo už hodně zlé. :-) 80% (11.09.2007)

Skvělý Gervaisův humor na téma celebrit a slávy vůbec. První série bohužel výrazně převyšuje druhou - ta zápletka s Andyho komediálním seriálem mne moc nechytla. Líbilo se mi když se Extras odehrávaly převážně na place a Andy byl pouze v komparzu. Každopádně Ricky Gervaisovi ironičtější role Andyho Millmana sedí ještě více než role Davida Brenta v Office. Navíc mu v Extras výborně sekunduje Ashley Jensen - takový parťák v Office chyběl (Tim v Office Brenta spíš shazuje a Garreth je šplhoun / idiot). Díky Gervaisově aktuální popularitě se v seriálu objevily slavné herecké hvězdy a ty mají výborné scénky - obzvlášť Kate Winslet mě hodně pobavila, ale výborný byl i Patrick Stewart. I Radcliffe se mi líbil. (04.11.2010)

Na začátek bych chtěl říct, že Ricky Gervais je geniální komik. Druhá série je mnohem lepší než ta první. Příběh se tam vyvýjí každým dílem, zatímco ta první je vlastně jen sledem několika epizodek. Hvězdné camea jsou vždy velmi příjemný zpestřením každého dílu, někdy Ben Stiler, Chris Martin , Kate Winslet a hlavně geniální Patrick Stewart, který píše scénář o tom co by se stalo kdyby mohl, jako jeho postava v X-menech, ovládát věci myslí - využil by ji především k svlékání žen : "Policewoman rides up to me and says "Hey, You can't ride on the grass." And then her clothes fall off. And while she is running around trying to pick up her nickers, I've seen everything. And then I ride off.........on the grass." (27.12.2006)

Andy Millman je rozhodně pokračovatelem Davida Brenta, avšak s lehkým posunem k normálnosti , který byl nutný k našemu ztotožnění s ním. Teprve díky Andymu jsem si uvědomila, že největším problémem Davida nebyly jeho rasistické nebo šovinistické předsudky, tím méně jeho komediální ambice. Tím hlavním problémem byla jeho naprostá neschopnost upřímnosti, jak k druhým, tak i k sobě samému. Mezi upřímností a stylizací si Brent stejně jako Millman vždy vybere sebestylizaci. - Stejně jako se nebyl David Brent schopen rozhodnout mezi rolí kance v přízemí mezi dělníky a rolí rovnostáře nahoře v kanceláři, stejně tak si Andy Millman neumí vybrat mezí tím, zda chce být umělcem oddaným své vizi či „jen“ úspěšnou celebritou. (Přitom se přes naše divácké pochybnosti nakonec ukazuje, že mu možná ani nechyběla ta potřebná dávka talentu.) Předivo lží, které spřádá, aby se jevil v nejlepším světle těm, kteří jsou právě přítomni, se mu nakonec vždy stane osudným. Právě ony lži ho opakovaně přivádí do oněch nesnesitelně trapných situací. Být vyveden z míry někým vyhlížejícím nebo se chovajícím nestandartně, ať už jde o homosexuála, trpaslíka nebo bigotně věřícího, je celkem pochopitelné a omluvitelné. Brent i Millman se však věčné přetvařují až na práh ztráty konzistence se sebou samým. (To je také důvod, proč se Andy zdá být vždy mnohem sympatyčtější v přítomnosti Maggie, protože to je jedna z mála chvil, kdy svoje maskování odhodí.) - A vzplanou-li tu debaty o kvalitě sérií, chci se dopředu vyjádřit tak, že bych netvrdila o žádné že je lepší než ta druhá. Nicméně rozdíly mezi nimi existují. U neúspěšného a politováníhodného komparsisty z první série bylo úsilí se prodat jakýmkoli způsobem ospravedlnitelné. Jenže vytoužený, i když omezený, úspěch nastoupivší v druhé sérii nastartoval stále zjevnější „pobrentovštění“ Andyho Millmana. - Rick Gervais nás úspěšně mate v mazání hranic mezi svým životem a seriálovou fikcí, ale jedno je zřejmé, chybí-li ji jeho postavám upřímnost, jemu rozhodně nechybí. Bez geniální schopnosti pozorovat a až masochistické upřímnosti by seriály Office ani Extras nemohly vzniknout. (12.02.2008)

Bohužel jsou Extras hlavně nevyrovnanou přehlídkou, kterou skvělý Gervais v mnoha případech neutáhne, ale pokaždé se mu ji podaří krásně zakončit. Kvalita lítá nahoru a dolů s každým dílem. Rozhodně platí, že nejsilnější je Kate Winslet, S. L. Jackson a Ian McKellen. Závěrečná, více než hodinová, epizoda je nejzvláštnější ze všech. V podstatě mě celou dobu nudila k smrti, ale posledních cca 20 minut ji zvedne z prachu a totálně zachrání dojem ze všech horších částí celé série. S Gervaisem to rozhodně zkusím dál. (18.05.2013)