Životy tých druhých

Něco mi brání udělit maximální hodnocení... možná je to výsledný dojem z filmu, když si uvědomím následující: nejsilnější momenty snímku jsou nekompromisně odsunuty až na samotný konec. To znamená, že ačkoliv má film potenciál šokovat a držet diváka v napětí po celou stopáž, činí tak až v posledních dvaceti minutách, a onen zbytek pak vypadá "jen" jako velmi zručně natočený příběh o nešťastných lidech v nešťastné době. To podobný (dá se to tak říci) Baader Meinhof Komplex je svižný od začátku do konce, i když zdaleka nehraje na tak dramatickou strunu jako tento Oskarový (!) film. To, že ale nakonec Životy těch druhých zvítězily i nad takovou peckou jako je Faunův Labyrint uváděnou v témže roce, mu klidně nechám. Zmiňované poslední minuty jsou totiž nabité tak nenuceným dojákem, že jsem při něl posmrkal plato kapesníků. To je něco jiného než u desítek ostatních filmů zde na CSFD, které jsou v žebříčku nejlepších filmů jen proto, že prachsprostě ždímají emoce. Velmi kvalitní drama. (05.10.2009)

SPOILER ALERT!!! A pak že prasata nemůžou lítat! Co by ne, když se z fízlovské svině stane strážný anděl... Film diváka vrací o čtvrt století a nechává ho nahlédnout do metod dederónské Stázičky. Věrně se podařilo vystihnout atmosféru strachu, věčně bublajícího pod povrchem, paranoiu, papalášskou zhovadilost a špiclování na nejvyšší (?) úrovni. Ať se mladí komunisté podívají, jaká "idylická" doba je minula a jakou by chtěli zpátky, zblblí řečičkami rodičů s pokroucenými vnímáním toho, co je správné a přirozené. Nepostřehla jsem informaci, že by snímek byl natočen na podkladě skutečných událostí a tak zápletku řadím do říše pohádek. Nějak se mi holt nedaří uvěřit tomu vyměknutí hlavního hrdiny - vždyť ve své kariéře musel šmírovat nejeden zajímavý příběh, vidět/slyšet spoustu sviňáren, tak proč by ztráta loajality, změna hodnot a životních postojů přišla u sledování celkem všedního páru dramatik x herečka? A vážně by se Stasi spoléhali na přepis agentů - to nebylo možné v té době rozhovory nahrávat? Pokud bych se však dokázala přimět uvěřit, pak by silný finiš bez debaty zasloužil hvězdičku a pár procent navíc. Čekala jsem prudší emoční ždímačku, přesto se mi film v zásadě líbil - zvláště s ohledem na německou produkci, která nepatří zrovna k mým oblíbeným. Rozhodně nabídnul pár dobrých témat k zamyšlení... bohužel se asi nezamyslí ti, co by to měli udělat v první řadě, že, soudruzi? 69% (19.09.2011)

Systém promítnutý do sentimentu jednoho muže. Na každém pak záleží, nakolik dokáže sdílet jeho pocity a vlastně i soudy. V mém případě trochu chybí ono "odkud" a naopak přebývala zbytečná poslední tečka v podobě sonáty. Ale i tak je ve filmu pár skutečně uhrančivých momentů (kantýna, výslech), které dávají pocítit systém doslova na vlastní kůži. Závidím Němcům tenhle film. (14.05.2007)

Až příliš prvoplánová zpráva o tom, že dokonce i Stasi zaměstnávala celkem charakterní lidi, byť to byla děvka Stali-Sata-nova. Nedivím se ale, že (sentimentální) Životy těch druhých braly Oskara. Naše (naturalistická) česká Pouta měla však v tom případě dostat Oskarů tak minimálně sedm... (19.09.2011)

Chlapík, co pracuje v továrně na výrobu strachu - ve Východoněmecké tajné policii Stasi začne při své práci, sledování nepřátel socialismu používat své vlastní svědomí. Vlastní svědomí však není vítanou lidskou vlastností v totalitních systémech a tak jsem jen tiše koukal na neuvěřitelné drama několika lidí v atmosféře plné strachu a úzkosti, v systému který likviduje osobnost člověka dříve než se vůbec stačí projevit a říkal jsem si, jak je vůbec možné, že tak strašný systém má pořád tolik zastánců ? Hořká, ale skvěle udělaná pilulka z doby nedávno minulé mě doslova rozebrala na kusy. (23.07.2007)