Životy tých druhých

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Stejně silný, krásný a trpký snímek jako Kolja. Přerod kovaného tajného policisty v účastného člověka, lidské tragédie ústící v sebevraždy, přerod režimního spisovatele v disidenta - tomuhle uchvacujícímu filmu můžu dát jedině plné hodnocení. Trailer: http://www.csfd.cz/film/222173-zivoty-tech-druhych-leben-der-anderen-das/videa/ (20.09.2009)

Mám dojem, že pán režisér (ktorého meno je tak dlhé, že ho ani nejdem písať, lebo by ste tento komentár určite nedočítali do konca) ani len netušil, aký skvost momentálne natáča. Pretože nechápem, ako môže režisérsky debutant na poli celovečerných filmov, ktoré si navyše od začiatku viditeľne každou minútou kráčajú po oscarové ocenenie, ukočírovať tak skvelých hercov, spracovať takýto jedinečný scenár a navyše nabudiť tak pôsobivú atmosféru, s takým kľudom, pokorou a istotou, akú mal na režisérskej stoličke práve Florian Henckel von Donnersmarck. Nevšedný zážitok. 95%. (05.10.2009)

Životy těch druhých, film, který se pro mne stal pojmem. Dávno jsem věděla, že je dobrý, že byl oceněný i že bych ho chtěla vidět. Přesto jsem ho poprvé během prvních dvanácti minutách přepnula. Až napodruhé jsem viděla film celý, zato hned dvakrát. Počkala jsem si na reprízu, která šla pozdě v noci. Teprve pak jsem vnímala všechny souvislosti. Co napoprvé vypadalo jako nepochopitelné, podruhé dalo smysl. Zajímavé je propojení s českým filmem Ve stínu, kde Koch stojí na druhé straně barikády. (08.07.2014)

Po mírnějším rozjezdu se najednou vynořil další ze skvostů německé kinematografie. Drama o tajné policii Stasi v bývalém NDR s jejími praktikami, kde se jim rozhodně nehodil nikdo, kdo by náhodou začal používat své svědomí a chtěl se stát trochu lepší lidskou bytostí. Z celého filmu mám vyjímečně velmi dobrý pocit i přes jeho pomalejší tempo a delší stopáž. Roli Gerda Wieslera zahrál Ulrich Mühe skvěle a i když toho moc nenamluvil, tak jeho oči a mírná mimika mluvily a já věděla co a to osobně považuji za bravurní herecký výkon. Vynikající atmosféra podpořená dobrou kamerou a hudbou ještě víc umocnila můj intenzivní zážitek z filmu. Ve výsledku je u mně absolutní spokojenost pouze s jedním malým obláčkem kolem jedné smrti a trochu nereálného konce, který mě ale emotivně dostal. (26.01.2013)

Štve mě, že jsem nepostřehl moment, kdy začaly sympatie hlavního hrdiny ke sledovaným. Přišlo mi, že byl v jeden moment kompletně oddán státu a najednou jim pomáhal. Tato změna chování mi přišla hodně zkratkovitá. Jinak se mi to ale líbilo. Ulrich Mühe to zahrál skvěle a hnědé NDR je vykresleno jako skutečně odpudivá totalitní země. Nejlepší scéna byla rozhodně ta, jak si to profíci ze Stasi nakráčeli do bytu sledovaného a s německou precizností jej napíchli. S bonbónkem na konci v podobě výhrůžky všetečné sousedce. (30.08.2015)