Réžia:
DankanScenár:
Jošitacu JamadaHudba:
Suguru MacutaniHrajú:
Dankan, Tomoja Nakamura, Jóiči Nukumizu, Hadžime Jamazaki, Miju Jagjú, Jóko Išino, Hitomi Takahaši, Pepe Hozumi, Kaoru MizukiObsahy(1)
Sedm rodin cestuje na palubě autobusu vstříc dovolenkovému ráji na venkově. Hned po příjezdu však začne být jasné, že je nečeká jen tak ledajaká dovolená. Krom toho, že všichni rodiče své děti obyčejně zanedbávají, jsou taky ve velké finanční tísni. A tak jim pořadatel zájezdu nabídne velkorysou nabídku - dříve než své děti zabijí nebo jim je vezme sociálka, můžou je radši prodat! Kemp je totiž rád odkoupí na orgány. Jedná se o výhodný obchod pro všechny zúčastněné. Když se jednoho odpoledne baví dospělí zpíváním karaoke, děti si dají dvě a dvě dohromady a prokouknou šokující pravdu. Pomocí spikleneckého plánu pak přecházejí do ofenzívy... (Cinemax)
(viac)Recenzie (14)
Velmi originalni napad. Zvlastni japonsky humor (no me uz po tech vsech filmech co jsem videl zas tak zvlastni neprijde, nevim jestli to je dobre nebo spatne :-). Kdyz jsem do kina prisel vubec jsem nevedel co si o tomhle filmu mam myslet,j ako bych prvich 20 minut nechtel verit,ze tohle mysli reziser vazne. Myslel. A to si tam jezte zahral nerekl bych hlavni ulohu,ale jako temny soudce! Je to sila. ()
Zajímavý, originální film. Je malinko neuvěřitelné, že by se vyprávěný příběh mohl odehrávat právě takto, ale jako model pokroucených "rodičovských lásek" a hamižnosti to funguje bezchybně. Zcela jsem se poddal autorům v jejich nenávisti ke zrůdným rodičům a v soucitu s "bezbrannými" dětmi. Připravili mi vážně nekompromisní silný zážitek. ()
Čech bych řekl, zabít dvě mouchy jednou ranou. Otázkou nakonec zůstává, kdo že jsou ty mouchy a kdo má v ruce nástroj k jejich zahubení. Jedou sem s jasným cílem, jenž pro ně není nijak nepřekonatelný, tedy až do poslední večeře, u které se lidský charakter či morální dilema servírují v plných nádobách. Nevinní nic netuší, ovšem vidina magického čísla padesát i více je zaslepující, a proto jsou ti vinní více než průhlední. Soudržnost nevinných i moc spravedlnosti se dere na povrch. Dětská fantazie skýtá mnohá tajemství, zvláště pak, když jsou spojování tím, co je vidět jen pod jejich oblečením. Tajemství se odkrývá, je čas na zmrzlinu. Do puntíku precizní režie s nádherným hudebním doprovodem je základem tohoto černě zbarveného komediálního díla, které dokáže nejen pobavit, ale i vyděsit. Absurdnost situace není zas tak absurdní, neb zpodobněný business v reálu funguje, i když asi ne v této podobě. Jemný i velmi drsný snímek plný výborných hádanek a zásadních rozhodnutí. ()
Film s ohromným morálním poselstvím, ale pro mně ne příliš stravitelný. Do zhruba 2/3 filmu všechny hlavní dospělé postavy předvádějí naprostou hereckou křeč (jakoby hrály v nějakém animovaném filmu) a jsou to vlastně takové legrační karikatury rodičů - člověk si pořád myslí, že je to komedie, ale není. Do vážna se to všechno překlopí až v poslední třetině a to už nestačí na to, aby člověk na tenhle mišmaš změnil názor. Škoda, ta poslední třetina byla fakt výborná a originální. ()
nestačím se divit, jaký film tu byl tak vysoce oceněný. Přitom je to nebetyčná pitomost a slátanina!!! Vypočítávat všechny nesmysly, to by bylo nekonečný, je to v podstatě řetězec nesmyslů, pospojovaný do filmu, tak jen pro příklad - nikdo se ani nepokoušel vysvětlit, jakým způsobem se dělal nábor na tuhle dovolenou, je to logické, protože se to vysvětlit nedá. Pak by mě zajímalo, proč, když rodiče chtějí zlikvidovat své děti, mají potřebu jim to dát najevo tak, aby i to nejblbější dítě pochopilo, o co jde. A asi jen Japoncům by nepřišlo divné, že když nějaká skupina dospělých chce prodat své děti na orgány, platí zde pravidlo, že čím méně dětí na prodej zbyde, tím větší podíl peněz pro ostatní rodiče. Prostě otřesné. Herecky to byla šmíra, režísér si patrně myslí, že pokud má být legrace, je třeba, aby se postavy ve filmu chovali jako totální idioti, což je splněno prakticky po celou stopáž filmu. Jako jednu z nejhorších scén moderní kinematografie pak lze ocenit zachraňování dětí ze skály, což působilo zhruba tak věrohodně, jako kdyby se to natáčelo ve studiu Kamarád. Už dlouho jsem nic tak pitomého a žalostného neviděl, zasloužený odpad. Upřímně nechápu, co se na tom komu může líbit ()
Galéria (3)
Fotka © Tokyo FM Broadcasting Co. Ltd.
Reklama