Réžia:
Oskar RoehlerScenár:
Oskar RoehlerHudba:
Martin TodsharowHrajú:
Moritz Bleibtreu, Christian Ulmen, Martina Gedeck, Franka Potente, Nina Hoss, Uwe Ochsenknecht, Corinna Harfouch, Tom Schilling, Thomas Drechsel (viac)Obsahy(1)
Film podle románu Michela Houllebecqa se zaměřuje na Michaela a Bruna, dva zcela různé nevlastní sourozence a na jejich narušenou sexualitu. Po vcelku chaotickém dětství s hippiesáckou matkou, která se více než o něj stará o své věci, se Michael stává molekulárním biologem a geny ho zajímají více než ženy. Bruno je posedlý sexuálními touhami, ale nejčastěji nachází uspokojení s nějakou prostitutkou. Jeho ubohý život se změní, když potká zkušenou Christiane. Mezitím Michael opět potkává Annabelle, lásku svého mládí ... (Fary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (124)
Zajímavé psychologické drama natočené tak, že si z něj vlastně každý může vybrat to svoje a interpretovat sdělení filmu po svém. Některé motivy mi nesedly, ale jiné to bohatě vyvážily. Kladem snímku je herecké obsazení německých hvězd, které se podílely na vzestupu německé kinematografie v poslední dekádě. Zajímavé postavy, civilní dialogy o poněkud ujetých problémech, sexuální otevřenost, která by možná u jiného režiséra a scénáristy zašla až do vyloženě kontroverzních poloh. Příběh dvou nevlastních bratrů, jejich vyrovnávání se s odkazem bezohledně sobecké narcistní matky, jejich hledání životního štěstí a vhodného partnera. Celkový dojem: 75 %. Film u mě balancuje mezi komicky odlehčenou a tragicky exponovanou polohou. ()
O sexe netradične a myšlienkovo až na kosť a ešte ďalej. Drsné, emotívne a hlavne ako vystrihnuté zo života (aj keď so svojským podaním). Všetko bolo o slovách a výborných dialógoch, pričom niektoré z nich sa mi dostali pod kožu riadne hlboko. Navyše, z niektorých načrtnutých situácií som nevedel, či sa mám smiať alebo plakať, najlepšie asi všetko naraz. Film určite nestačí pozrieť iba jeden krát aby človek všetko pobral a rozhodne to nie je snímok pre každého. No za pozornosť určite stojí. 80/100 ()
Jsem vysloveně háklikvá na jakoukoli zmínku o genetickém kódu, klonování organizmů apod., protože se ve filmech, televizi i novinách zpravidla objevují ve špatném kontextu a naplácá se kolem toho spousta hovadin (s odpuštěním), čímž se mate široká veřejnost. Do konce filmu pak většinou nezaregistruju už nic dalšího než černo před očima a v srdci divoký hněv. Tentokrát se to tak nestalo. Příběh postav, kterým se toho, co si přejí, dostává až příliš pozdě, mě zase rychle vtahnul zpátky. A za to si rozhodně zaslouží plné hodnocení! ()
Toľko emócií, ktoré ma chytia, by som v nemeckom filme nečakal. Naviac sa týkajú takého pohľadu na bežné témy láska, sex, smrť, rodičovstvo, aký nie je vo filmoch bežný a často to nie je pohľad ľahký. No tvorcovia to majú vždy pod kontrolou bez vydierania diváka a stále s poriadnou dávkou invencie. Čakanie na zdvihnutie telefônu vo filme ešte nebolo napínavejšie. –––– Chtěla prostě zůstat mladá. Děti by jí jenom připomínaly, že je z jiné generace. –––– Svoboda druhých rozšiřuje moji svobodu donekonečna. –––– Jseš si jistej? Nepřemáhej se, máš kus života před sebou. ()
Možná že se v daleké či blízké budoucnosti opravdu podaří lásku a lidskou reprodukci zracionalizovat a vtěsnat do rovnice á la Heisenberg či Bohr, avšak do té doby jsme všichni odsouzeni řídit se naším nevědomím, a to hlavně sexuálním pudem - tentokráte á la Sigmund Freud. Ono libido je vskutku hlavním hybatelem motiv obou hlavních postav, i když u každé se projevuje jinak, a zdatně mu sekunduje ještě jiná známá psychiatrická poučka ve stylu "Povězte mi o své matce." Z následného kvasu vznikly dvě osobnosti, z jejichž porovnání se může zdát, že vítězí spíše rozumový a objektivní přístup k sexualitě bratra-vědce, než sexuální vášeň hraničící s posedlostí bratra-učitele. Dá se to však říci i po zhlédnutí závěrečných minut filmu? ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Oskar Roehler pracoval na scénáři celé tři roky. (Geriel)
- Zatímco se děj románu odehrává v Paříži, filmový příběh je přenesen do Německa. (Terva)
- Ve scéně, kdy Christiane (Martina Gedeck) čeká na Brunův (Moritz Bleibtreu) telefonát, je jasně vidět, že ve dveřích na balkon je práh. Když však dveřmi vyjíždí, práh nahrazuje "rampa". (Geriel)
Reklama