Sněhový dort

Krásný, nepříliš složitý příběh o lásce, podivném přátelství a třech naprosto rozdílných lidech, které spojí nešťastná náhoda. Přestože by se snímku dalo vytknout docela hodně věcí, podivným autismem počínaje, dostal mě svou nevinností a čistotou (nejen sněhu :)). Musím pochválit úžasnou hudbu a herecké výkony ústřední trojice Rickman, Weaver a Moss a velice příjemnou Emily Hampshire. (01.03.2008)

Zajímavé charaktery a prostředí. Nicméně nedotažený děj (lehce padá na logice) a podivně náhodné jednání postav postrádající výraznější motivace (podřízené dějové konstrukci samozřejmě), dělají z tohohle dílka pouze průměrné pokoukání a lehký emocionální zážitek. Herecké výkony stojí za pomšimnutí, ale s tím jsem tak nějak počítala, tedy že tahle herecká sestava mě nemůže výrazněji zklamat. Naštěstí je to dortíček ozdobený a vypiplaný pohodovou Feist, zasněnou Tori Amos, rozdrážděnými Stereophonics, který drží pohromadě grupa Broken Social Scene. JJ - vím, že posuzovat film dle hudby, kterou v něm slyším není příliš optimální, jenže tahle sestava je prostě mým šálkem darjeelingu :-) nebo jsem chtěla napsat optimismu!? A minimálně právě tento fakt zvedl mé hodnocení o jednu hvězdičku. 60% (23.10.2007)

Jeden z filmov, kde krásne vyniklo herecké nadanie ako Alana Rickmana tak aj Sigourney Weaver (u nej zvlášť). Príbeh síce jednoduchší a priamočiary, no zato plný reálií života. Všetci máme svoje problémy, no je pekné pri tom všetkom nestratiť svoju ľudskú tvár a ochotu podať pomocnú ruku - z tohto pohľadu veľmi hrejivé. Nadpriemer. 75/100 (15.04.2019)

Vynikající Alan Rickman a snaživá Sigourney Weaver v pomalu plynoucím, přesto podmanivém dramatu o lidských osudech, o bolesti, o hledání rovnováhy, o usmíření i porozumění. Na první pohled možná chladný jako sníh, a občas rozpačitý stejně jako reakce lidí na chování těch odlišných, ale současně plný velmi silných emocí, někdy otevřených, někdy ukrytých pod povrchem a jen občas probleskujících na povrch jako ty vločky, se kterými si hraje Linda. Poklidné , přesto silné, s několika hodně působivými okamžiky a řadou zdánlivě prázdných tichých míst, z nichž některé na mě zapůsobily obzvlášt mocně. Jeden z filmů, který sice nedosáhne na vrchol, přesto mi několikrát zahrál na city, dokázal se mnou velmi dobře komunikovat, něco mi říci i něco připomenout. "Jako cenu má chvíle?" (06.12.2014)

Ze začátku slušně rozehraná drama s výborným ale trochu odtažitým výkonem Alana Rickmana. Ten si zde zahrál Alexe, muže který se snaží zařídit pohřeb pro dívku, která zemřela když s ní havaroval v autě. Když se jde omluvit její matce Lindě netuší, že je autistka a zdrží se u ní doma déle než by sám chtěl. Celý film je o tom jak se snaží zařídit pohřeb a o sbližování s autistickou ženou. Sice se zde ještě odehrává příběh kdy Alex prožívá milostný vztah s Lindininou sousedkou ale dalo by se říct, že tento příběh zde nehraje větší roli stejně jako naznáky Alexova tajemství spojeného se smrtí jeho syna. Alan Rickam je v roli Alexe velice dobrý a rozhodně se nesnaží nějak přehrávat ostatní herce. To se však nedá říct o autistce v podání Sigourney Weaver, která se snaží o nějaký "velký" výkon ale nezdála se mi moc přesvědčivá. Ale i tak se jedná o zajímavý snímek u kterého jsem občas uvažoval o vyšším hodnocení. Nakonec se však jedná o snímek, který zaujme, neurazí ale rychle se na něj zapomene. (23.09.2008)