Zodiac

David Fincher už několikrát dokázal, že po skoneční jeho filmu jsem skutečně neměl náladu vzít si žlutej klouboček a oranžový slipy a jít křepčit na karneval. Spíše jsem se díval s lanem v ruce po pevných větvích v aleji . Fincher mě zase vcucnul do děje, takovým zpsůobem že jsem si celejch 160 minut připadal jak polda co ho zajímá jediný, vypátrat Zodiaca. Pěkně jsme si užil tu atmosféru oněch let . Občas mě z té atmosférky přepadaly nepříjemný pocity. S každou příbývající stopou k Zodiacovi jsem byl více a více nervoznější až jsem sámou nervozou kousnul vedle sedícho kámoše do ruky. Prostě skvělá pátračka po vrahounovi jak má bejt, ale jak jsem ji ještě nikdy neviděl. Ještě mě napadlo, co kdyby noviny v Česku otiskávaly Zodiacovi dopisy a šifry. Beztak se tam píše o hovnu ehm o politicích, takže vlastně o hovnech. (26.06.2007)

Nádherně stylizovaný, bezchybně zahraný a tak akorát ukecaný, kompaktně působící film, který je (s ohledem na svůj žánr) nezvykle klidný a bezstarostně plynoucí, asi stejně jako doba, ve které se odehrává. Pestrobarevné herecké obsazení, plné schopných aktérů v čele s Jakem Gyllenhaalem a Robertem Downey Juniorem. Mým favoritem se však stal Mark Ruffalo, který svou rolí v Zodiacovi definitivně potvrdil, že nesmí v žádném případě chybět v mé top 5ce. Film má atmosféru docela dusnou, kterou doplňuje pocit strachu a nejistoty, toto všechno by tvořilo film hodný maximálního hodnocení, vše však kazí stálý posun děje (bohužel je film dle skutečných událostí). Na obrazovce se objeví "o měsíc později", uběhne scéna a objeví se "o dva roky později", uběhne scéna a... Tohle mi zkazilo pocit z dokonale budované atmosféry a nebyl jsem napjat jako u ostatních filmů mistra Finchera. Zodiac se měl jeho příběhem jen inspirovat, takhle je to "jen" hutná, vyvážená a téměř pětihvězdičková kriminálka. (29.11.2008)

Triumf formy nad obsahom. Filmový fajnšmeker nemôže nedoceniť presnú réžiu a precízne budovanú dobovú atmosféru a ako rekonštrukcii skutočných udalostí Zodiacovi z hľadiska držania sa faktov ťažko niečo vytknúť. Akokoľvek si však atmosféra a herci zaslúžia pochvalu, ako detektívka to proste neobstojí. S pribúdajúcimi minútami je tých slepých uličiek a postáv priveľa, dej skáče z miesta na miesto, roky plynú prirýchlo a vyšetrovanie sa pritom točí v kruhu. Napätie vo vybraných scénach sa síce dá krájať ale kriminálku v ktorej sa v podstate nič nevyrieši, roztiahnutú takmer do 3 hodín ako celok Fincherovi nestrávim. Dokonalý štýl nie je všetko. (23.07.2007)

Na tento film jsem se těšil snad jako na žádný jiný po hodně dlouhé době. Vrah s temnou minulostí a režisér s temným způsobem filmování mi značilo, že tohle bude trochu víc, než jen temná záležitost. Zodiac se zde vystříbřil famózně a nedá mi rejpnout, že ten konec jsem čekal trošičku jiný od originálu. Nebo co je vlastně originál? V dnešní době už je těžké čemukoliv věřit, nebo nevěřit. Hlavní je, že tento film se jednoznačně povedl, ale trpí na jediné věci, na své obrovské zdlouhavosti, která ne pokaždé uhrane svojí atmosférou. 160 minut je přeci dost na takovýto film i když Fincher tak dlouhé filmy zvládá jedná báseň, zde se tolik nevystříbřil. Škoda, i tak je to velmi povedený film a ani samotný vrah se nemá za co stydět a je jedno jestli už leží někde v zemi nebo zrovna teď na něj kouká. To už se horkotěžko nikdo nikdy nedozví. Co byla vůbec pravda a co fikce. Zůstali po něm jen zašifrované listy a kopa těch, kteří se je do dnes snaží rozluštit. Marně. (11.11.2007)

Scénář: James Vanderbilt .. Víc než o násilných kriminálních činech je tento film o posedlosti z vyšetřování, o zničující touze spatřit tajemnou tvář Zodiaca (či jakéhokoliv vraha). David Fincher je tentokrát ve vizuálních hrátkách značně střídmý, byť je jeho rukopis a cit pro uhrančivou stylovost zřejmý i tak. Dobová atmosféra, mých oblíbených let sedmdesátých, dýchá z každého záběru a perfekcionalismus režijního vedení se s ní doslova snoubí. K hercům bez připomínek, casting je pestrý a výkony bez zádrhelů. Problémem byl pro mne vlastně jen obsah (resp. jen jeho část), který zaobírá celé, více než třicetileté vyšetřování a při neustálém skákání o hodiny, dny, týdny, měsíce, roky je trochu únavný a stereotypní. Když se totiž vraždí a odhalují dopisy, má to náboj a šmrnc. Když Jake „Graysmith“ Gylenhaal dohledává spojitosti pro svoji knihu osloví Fincher zručně budovaným napětím, plným nejistoty. Za rozvleklou a poměrně nezajímavou střední část policejního vyšetřování, které končí přešlapováním v kruhu, mezi vražděním (kterého je překvapivě málo) a finální psychologickou studii posedlostí, však nemohu jít na maximum. (07.06.2007)