Berlínské spiknutí

Jaký má smysl natáčet v současnosti film jako ze čtyřicátých let? Kromě potřeby dokázat si, že na to mám? Soderbergh dokonale napodobuje styl amerických filmů z poválečného období, ale jaksi ignoruje skutečnost, že styl není všechno. Natočil si svůj vlastní užvaněný film-noir, zasazený do rozbombardovaného Berlína a (nejenom) plakátem připomínající Casablancu. Hlavním problémem Berlínského spiknutí je jeho obrovská zahleděnost do sebe. Ani herecká účast tří současných hvězd a brilantní stylistická stránka nedokáže zamaskovat samoúčelnost celého počinu. Blanchettová, Maguire, Clooney – prostor pro vyprávění postupně dostanou všichni tři, nejde však o pohled na tutéž událost ze tří různých úhlů. Každý z nich obohacuje příběh informacemi, které ten druhý (třetí) znát nemohl. Bohužel, výsledná mozaika není moc zajímavá a žalostně ji chybí silnější pointa. Zamotaný děj nenabízí krom brzkého odstranění jednoho z hrdinů žádné překvapení a záhy se zvrtne ve zdánlivě nekonečnou sérii nijak objevných dialogů. Tajuplně ponurá atmosféra filmu-noir není příliš hmatatelná a do děje ji nevnáší ani George Clooney, jenž prostě není obdařený podobným šarmem jako takový Humphrey Bogart. Mrzí mě, že jde ve výsledku o film bez chuti. Mrzí mě to kvůli Soderberghově kameře, Soderberghovu střihu (v obou případech je v titulcích uveden pod pseudonymem) a především kvůli Cate Blanchettové. Její uhrančivý pohled, chladnost a smyslnost, ji společně s ohromným talentem pro charakterní herectví staví na úroveň Lauren Bacallové, Ingrid Bergmanové nebo Avy Gardnerové. 60% Zajímavé komentáře: Damiel, elle, Sofia (27.01.2008)

Dobrý Nemčúr iba potvrdzuje, že sa osobitý režisér dusí vo vlastnej šťave. Soderbergh redefinuje hranice rád, tentoraz ale po mojom súde úplne zlyhal. Iste, na kulisy v čiernobielom aranžmáne sa pekne pozerá. Zorničky ale na forme nelepia kvôli rafinovanej práci kameramana, ani nie pre lascívne využívanie svetla a tieňa, ale jednoducho preto, že v záplave farbičiek z hollywoodskej veľkovýrobne sa vizuály zo starej školy „tvária“ nielen originálnejšie, ale akosi automaticky aj hodnotnejšie, čo sa umeleckého dojmu týka. Lenže ovládať čiernobiely materiál, to je kumšt starých majstrov, za ktorých rovnako kvalitných nasledovníkov môžeme vyhlásiť iba bratov Coenovcov. Dobrý Nemec nemôže zbierať sympatie vďaka kompozícii, pretože tá je v porovnaní s noirovými kusmi z Bogartovskej filmotéky úplne bez šťavy. Záver k tomu ešte nechutne napodobňoval Casablancu. (24.10.2022)

Soderberg si jde opět vlastní cestou a nehledí příliš na diváka. Ostatně není to poprvé, jenže tentokrát si příliš nepohráva s pojmy šokující, umělecký či intelektuální. Nejspíš pro vlastní potěchu si natočil válečnou noirovku, co o to, že černobíle, je to práce precizní, ale ten děj... líně a nevzrušivě se plazící, průhledný ač schován za háv překombinovanosti. Sem tam nějaké to rýpnutí do všech stran, sem tam překvapující otevřenost (ano, to je ten zásadní rozdíl mezi rokem 2006 a 1946: naturalismus sexus a výskyt slova fuck, ve všech jeho významech a formách). No vzhledem k tomu, že prvních 20 minut jsem obdivovala řemeslnou stránku věci, další dvacet minut čekala nějakou zajímavou dějovou konstrukci a zbývajících 50 minut jsem se nudila, není to u mě za víc jak 55%. (26.01.2008)

Steven Soderbergh je pro mě zvláštní hlavně tím, že dokáže natočit vynikající a neskutečně působivé filmy, tak i příšerně nudné slátaniny. A Berlínské spiknutí je pro mě v té druhé kategorii. Spíš než plnohodnotný film, jsem v něm viděl takový menší soukromý projekt, kterým chtěl režisér vzdát hold starým černobílým filmům a to převážně legendární Cassablance. Film tak působí zastaralým dojmem a to nejen díky černobílé kameře ale i díky postupům, které si režisér vybral, ať už to je podivný střih, záběry kamer a vše ostatní. Bohužel pro mě se jednalo o nudný snímek, který neměl čím zaujmout. (01.10.2018)

Chcel by som fakt vidieť toho kto sa pozrel na scenár a povedal si - super príbeh. Niečo tak uťahané a nezaujímavé som hádam ešte nevidel. Pocta žánru Noir? Príde mi to ako zlý vtip. Jediná postava, ktorá tam vzbudzuje aspoň aký taký záujem je Maguire, ale nedostáva šancu poriadne zauzliť príbeh. Blanchett aj Clooney absolútne nezaujímavý. Akčné scény až smiešne pomalé a finálne rozuzlenie aj pointa na zaplakanie. Čokoľvek z produkcie 30/40 a 50 rokov je lepšie ako táto "pocta". Newman nedokáže zachrániť to, čo Soderbergh nezvláda. Film je možno technicky bezchybý, ale je chladný a odťažitý a podobne ako Solaris príbehovo nevyužitý. Nefungujú tu emócie ani napätie. Pre mňa ani nie tak sklamanie ako ďalšie potvrdenie toho, že Soderbergh je síce žánrovo rozmanitý, ale je to mizerný rozprávač. A niektoré príbehy nedokáže zachrániť ani herecké obsadenie. Akokoľvek dobré. (26.02.2014)