Što je Iva snimila 21. listopada 2003

Nikdy bych nečekal, že se záběry amatérské kamery, kterou ke svým patnáctým narozeninám dostala oslavenkyně Iva, se dá natočit tak skvělý film, jaký zrežíroval Tomislav Radič. Vše vypadá tak autenticky, tak živě, tak uvěřitelně… Herci jako by ve svých konverzacích opravdu někdy netušili, že je Iva točí, a stále kouzelně dokola jí říkají, ať to nedělá. Do toho všechny ty krásné zápletky, jako když strýček Darko pozve „seriózní eskort-překladatelku“ Ninu, když hlavní chod večera nešikovností manželky Željky skončí právě na Nině, která se musí už potřetí převléknout, německý byznysmen, na kterého se čekalo, nakonec zve Željku k sobě na hotel, nebo zábavné hádky pravých dospěláků. Hlavně mi to připomnělo moje oslavy mých dvanáctých, třináctých narozenin. Banda dospělých se doma sešla, rodiče měli spíše nervy s přípravou oslavy než radost, a nakonec se někdy všichni po pár sklenkách vína opili a, jak se patří, pohádali. A vlastně se oslava narozenin jejich ratolestí změnila v oslavu takovou, že se vlastně všichni jenom sešli a mohli poklábosit. (07.09.2011)