Pí a jeho život

Možná jsem naivní, nebo ten film shledávám poněkud sofistikovanější než je. Ale - SPOILER - je to v zásadě o tom, že náboženství je sebeklam, který lidé používají k tomu, aby jim život připadal snesitelnější? Pokud ano, tak 95 % filmu/knihy se sice může leckomu líbit, ale na konci se jim autoři vysmějí "haha, podlehli jste new age kýči". Možná je tohle nejhlubším poselství, možná se nám tu nabízejí dvě varianty "fantazijní-idealistická" vs. "realistická-nepříjemná" (a na vás je, abyste si vybrali podle svého založení), nebo jde o čistou pseudo-spriritualitu a la Paolo Coelho. Z filmařského hlediska je film skvost - potopení lodi, které trvá asi 10 minut a je natočeno v několika málo záběrech, dalece předčí hodinové potápění Titaniku. Tygra a orangutanku hrál nejspíš Andy Serkis. (05.12.2012)

Kdo si už jednou kupoval od Vietnamců airbrushový snový obraz plný fialových papoušků, fosforeskujících vodopádů, Višny, plakajících holčiček nebo tygrů hledících na úplněk, musel prožít u této Píoviny naprostou transcendentální extázi. Kýčovité obrazy se na sebe vrství v takovém množství, že je to snad až na škodu. Díky mírnému nádechu dobrodružství se to ale dá jakžtakž sledovat. Vyprávění vám zpočátku připomene Big Fish, možná i Milionáře z chatrče, ale je poměrně zábavné, možná i lepší, než pozdější samotné dobrodružství na moři. Pointu survivalu někdo odhalí už tehdy v palubní jídelně, někdo ne a nechá se ohromit opravdu šokujícím vysvětlením. Ač bych nevěřil, že se mi něco takového může vůbec líbit, líbilo se mi to. Kdo chce reálnou verzi, nechť si pustí All is lost s Robertem Redfordem, snílky spíše potěší tato krišnaverze. (16.08.2014)

Life of Pi mě zasáhl do místa, kde jsem to vůbec nečekala, odkryl něco tam hluboko uvnitř mě. Už dlouho na mě film takovým způsobem nezapůsobil a ať si každý říká, co chce, ale pro mě je toto dokonalost. Spousta zajímavých myšlenek a úvah, navíc už jsem to psala u pár filmů, miluji velké věci a myšlenky ukryté navenek v těch samozřejmých a pro někoho bezvýznamných. Poselství filmu není jedno univerzální, ale každý si ho může přebrat a vyložit po svém. Rozumím, že někoho může naštvat to, že celý film směřuje k jakémusi cíli a závěrečná pointa to celé jakoby smaže (nebo ne?). A nepochopím, jak někdo u tohoto filmu může napsat, že je to kýč, technicky a vizuálně je to vybroušený diamant, kdybych si nepřečetla, že ten tygr je počítačový, nikdy by mě to nenapadlo, film může vypadat navenek pohádkově, ale zároveň se neztratila jistá syrovost a krutá realita přírody. Možná mě teď spousta lidí bude považovat za silně sentimentálního člověka, ale mé oči od potopení lodi do skončení titulků nezůstaly suché. Hodně silný a emocionální zážitek, že si budu muset překopat mou topku filmů roku 2012. (19.01.2013)

Příliš, příliš (a ještě jednou příliš) digitální. Neustálé triky mě s výjimkou dokonalého tygra v jednom kuse otravovaly a rušily stejně jako kamera, příběh mi připadal prachsprostě obyčejný, o hlavního hrdinu jsem se během jeho výpravy ani trochu nemohl bát (proč taky, když ho na začátku vidíme staršího, celého, živého a zdravého, že)... Scénám s oblohou odrážející se v nekonečné vodní hladině nemůžu upřít vizuální působivost, vcelku se mi líbila i vsuvka s hejnem létajících ryb, ale proč muselo být všechno tak kýčovitě neonové a digi-halucinogenní? Navíc hudba (ano, ta oscarová) je naprosto tuctová. Dvě hvězdičky by byly moc. (09.03.2013)

Lidi rádi hledají v utrpení nějaký ušlechtilý, duchovní rozměr. Já jsem dvě hodiny trpěl jako hyena, ale žádný jsem nenašel (i když "maminka je orangután" mi přineslo alespoň bezbožný smích na rty). Objektivně je to moc hezky barevné, hladké i šikovně odvyprávěné, jenže já před spirituálním Cirkusem Humberto vždycky dám přednost adrenalinu a animálnosti 127i hodin. Snad mě za to jeden z 33 milionů bohů, kteří tenhle film duchovně sponzorují, nepošle na jednu loď se Surajem Sharmou. Páč toho mám momentálně chuť zabít. (05.12.2012)