Bathory

Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. (11.07.2008)

Bojové scény mi neprišli vôbec také trápne a nezvládnuté. Práve naopak - boli veľmi príjemným spestrením a ak by sa im venovalo viac priestoru a prepracovania - malo by to pri ťahavom tempe veľmi dobrý efekt. Komornosť snímku dodáva tú správnu atmosféru, kostými sú pekné a herecké výkony kvalitné. Vytkol by som však príliš veľký počet postáv (zbytočných). Dianie tiež nie je veľmi pútavé a film nepôsobí kompaktne. Aj jedno pozretie som ledva vydržal do konca - viac pozretí si predstaviť neviem. (28.01.2009)

Juraj Jakubisko si ukousl moc velké sousto. Jeho pohled na legendu mi přijde zajímavý a bavil mne. Příběh prostě vůbec nebyl špatný. Mocenské pletky ještě nikdy žádného diváka neurazily. Další plus je výborná Anna Friel, která ční i nad ostatnímy hodně dobrými herci. Její obsazení opravdu není žádná z nouze cnost, ale dobrý tah, protože ona ten film fakt táhne nahoru. A teď přichází jedno velké bohužel a to je rozpočet! Středověkou ságu prostě nejde natočit za malé peníze, aby to nevypadalo chudě. A chudě to prostě vypadá!!! Bitvy jsou směšné a celé je to dost televizní. Navíc jsem u Jakubiska neviděl žádný nápad nebo vizi, kterou by ty malé finance vynahradil. Čestnou výjimkou budiž postavy mnichů Polívky a Mádla coby "středověkých agentů." Oba mají různé bondovské vychytávky a film je díky nim o něco více svěží. Co se týče brutality, tak je určitě větší než v běžné produkci (na české filmy je to těžkej krvák), ale snést se to dá. Jakubisko naštěstí není pervert. I když se mi film líbil jen v něčem, tak jsem velice rád, že byl natočen. Konečně něco co se liší od těch klasických českých vztahových černých komedií. (13.07.2008)

Při setkání s kostýmním historickým dramatem obvykle cudně klopím oči, vyhýbám se mu a doufám, že si mne už nikdy nenajde. Hraběnka Báthoryová však byla neodbytná a tak jsem byl nucen mrknout na tradičně přepálenou stopáž, orientovat se v neoholených hercích, snést trochu schizofrenie a zasmát se při mimořádně nevydařených bitevních scénách nebo macgyverovských vynálezech mnichů. Dalo se to silou vůle přežít, ale pokud mne paní hraběnka opětovně osloví, tak si raději půjdu zaběhat s Forrestem mezi dvěma oceány. (23.08.2011)

Nevadí mě, že Juraj Jakubisko přišel se svou verzí Čachtické paní, umělec bez fantazie je totiž na hovno, ale bohužel něco mě přece jen vadilo. Především ty bitvy a velkolepé scény. Proboha to měly být obrovský řežby, obrovských armád ? To spíše vypadalo, že chlapi z hospody Nad kostelem se na louce bijou s chlapama z hospody Pod kostelem, protože nefandí Spartě. To bylo něco příšernýho tyhle scény, brrr, nikdy více. Jakubisko chtěl ukázat osudy Alžběty Bathoriové od A až do Z, ale musel myslet na stopáž, takže někdy mě to přišlo zbytečně zkratkovité a jindy paradoxně zase zbytečně zdlouhavé. Velkým kladem filmu je jeho obrazová část, tam si myslím, že je to na šampaňský, to se fakt povedlo. Po herecké stránce : Karel Roden záruka kvality, ani tady nezklamal. Ovšem Anna Friel, hmm, tak za to palec nahorů pane Jakubisko, dvě slova bomba.......atomová. Mrzelo mě, že Franco Nero nedostal větší prostor, film by rozhodně nezkazil. Ovšem to co tam předvedl třeba takový Mádl hanba opravdu hanba. Pravdou je, že jeho postava nebyla příliš šťastně napsaná a společně s Bolkem Polívkou, který mě ale zase nějak nevadil, připomínali hlavní postavy z filmu Jméno růže. Ještě musím zmínit Míšu Drotárovou, to je ta co ve filmu skočila na malíře. Tak jen tajně doufám, že někdy skočí i na mě a už nikdy neseskočí. Fakt hustá megababa. Zbytek českých "herců" se ve filmu vyskytlo jen proto, aby pak mohli vnadným slečnám vyprávět na VIP večírcích zábavné historky z natáčení. (15.07.2008)