Bathory

Rozepíšu se trochu o postavách, proto zhodnocení filmu jako takového bude na konci komentáře, takže se může stát, že tu budou SPOILERY! : Anna Friel/Elizabeth Bathory: Na této herečce všechno stojí a padá (pozor! Ne na té postavě, kterou hraje, protože tu si pan Jakubisko upravil). Díky bohu, že Anna není jen hezká tvářička a umí i hrát. V nejslabších momentech Bathor to hlavně ona vyzdvihuje. Doufám, že o ní budeme slýchat i nadále. Karel Roden/Juraj Thurzo: V některých momentech působí komicky, v některých to zachraňuje spolu s Annou. Jeho postava je více méně využita bezchybně. Hans Matheson/Caravaggio: Neutrální postava, kterou si přidal pan Jakubisko do filmu, zřejmě jako zpestření. Jeho smrt mě nějak nezasáhla, ani jsem jej nelitoval. Franco Nero/Král Mathias: Podle mě jedna z nejzbytečnějších postav. Má tam jen pár scén, a ty (dle mého názoru) nejsou pro film stěžejní. Zřejmě tam dali Franca jen proto, aby tam měli další slavné jméno. Bolek Polívka/Mnich Petr: Pokud by jeho postava zůstala v rovině vypravěč-mnich, tak by mi tam nevadil. Ale když se uchýlil k postavě vypravěč-mnich-MacGyver ve středověku, tak jsem se nejednou klepnul do čela. Ano, Jakubisko tam chtěl dát trochu nadhledu, ale podle mě to mu nevyšlo (viz. padák a fotoaparát!). Film jako samotný: Chladný jako led. Nedokázal ve mně vzbudit žádnou emoci, kromě nudy. Místy tam byla celkem dobrá atmosféra, ale vždy to zabilo to překrucování faktu, což je největší problém tohohle filmu. Ona byla oběť? Voda s bylinkami místo koupele v krvi? Takhle obhajovat vražedkyni? Co bude příště? Natočí snad někdo film, který bude obhajovat například Hitlera, že byl taky něčí loutkou a dělal ty zvěrstva na něčí rozkazy, takže byl vlastně príma chlap? Ne. Tohohle se nechci dožít. Konečný dojem z filmu: Kdo nezná knižní předlohu, nebo alespoň neví základní fakta, tak bude zřejmě nadšen. Pro nás ostatní je to tak, jak to je. 60 %. (17.08.2008)

V podstate sa takmer do bodky zhodujem so svojou sestrou Meave, ktorá videla film skôr :-) Veľmi sa mi páčili dotyky typickej Jakubiskovej poetiky, výprava, kostýmy aj herci. Dokonca aj dvaja vynálezci v mníšskych rúchach, asociujúci komickú verziu Williama z Baskervillu a Adsa z Melku, ma otravovali menej, ako som sa obávala. I keď súhlasím, že korčule na kľúčik a podobné kraviny si pán Jakubisko mohol odpustiť. --- Ale vôbec nechápem ľudí, ktorí sa rozčuľujú, že film urobil z "krvavej grófky" obeť mocenských záujmov. Do čerta, veď je to film! Beletrizovaný príbeh legendy, rozprávka pre dospelých, nič viac. Neosobuje si právo byť jedinou pravdou (tak ako si ho nemôže osobovať žiadny film) a koniec-koncov, kto už dnes vie, aká bola skutočnosť? A čo iné spracovania, ktoré spravili z Báthoryčky všetko možné od sexuálnej mašiny po upírku?! Tam vám nevadí, že sú nepravdivé? Aj z Cleopatry urobilo najslávnejšie filmové spracovanie obeť a kto vie čo ešte, čím v skutočnosti asi/určite nebola. A nikto sa nad tým nepozastavil, možno až na historikov. A v kinematografii by sa takto dalo pokračovať donekonečna. Sú to pohyblivé obrázky, ktoré nás majú baviť, vzrušovať a dojímať. Nechajme dokázateľné fakty historikom a užívajme si dobré filmy. Ja som si Bathory v kine užila, a keď vyjde na DVD za rozumnú cenu, určite si ju kúpim domov. (21.08.2009)

Při setkání s kostýmním historickým dramatem obvykle cudně klopím oči, vyhýbám se mu a doufám, že si mne už nikdy nenajde. Hraběnka Báthoryová však byla neodbytná a tak jsem byl nucen mrknout na tradičně přepálenou stopáž, orientovat se v neoholených hercích, snést trochu schizofrenie a zasmát se při mimořádně nevydařených bitevních scénách nebo macgyverovských vynálezech mnichů. Dalo se to silou vůle přežít, ale pokud mne paní hraběnka opětovně osloví, tak si raději půjdu zaběhat s Forrestem mezi dvěma oceány. (23.08.2011)

Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. (11.07.2008)

Bathory bohužel dokazuje, že z kdysi tak suverénního a originálního Juraje Jakubiska zbyl už jen pouhý jeho stín. Zachoval sice ještě cosi ze svého pojetí vizuálna (kamera a výprava filmu jsou excelentní, pan F. A. Brabec odvádí skutečně vynikající práci), ale umělecky už Jakubisko zhola nic nenabízí. Kde je jeho symbolické vyjadřování, osobitý magický realismus, příslovečná Jakubiskovská poetika, mysticko-filosofické přesahy, historicita a její reflexe...? Zbyl jen vizuálně komunikující velkofilm s plochou a historicky mystifikační zápletkou s tak přemrštěnou stopáží, že v druhé půlce filmu silně nudí... Navíc je dlouho před koncem jasné, jak vše dopadne, tudíž ani složka napětí nefunguje. Vůbec Jakubiskův velkofilm nemá šmrnc, nedovede vtáhnout do děje, válečné scény jsou plané a celé mi to připadalo, jako by to bylo natočeno před patnácti lety... Jenže právě v tomhle žánru ušel filmový vývoj nejdelší cestu, což Jakubisko právě moc nereflektuje. Jeho verze příběhu o Čachtické paní nudí a hluše fabuluje. Škoda, očekávání byla veliká... (10.07.2008)