Bathory

Scénář: Juraj Jakubisko .. Celkovo (tématem) zajímavý historický film s ubíjející kamerou (nikoli kompozičně) bez filtrů, která z filmu dělá i přes velkohubé propagační hesla pouze (malý a průměrně špatný) film pro televizi (výprava tak na půli cesty, tragické postsynchrony), který má v mnoha směrech neskutečně nevyužité rezervy a potenciál. Jakubisko jako by jel i za tři sta milionů na půl plynu a to jiní domácí tvůrci dokáží větší vizuální kouzla za menší peníze. Hold asi nezvládl produkční tlaky své ženy - ta až křečovitá obhajoba hraběnky (Reportéři ČT pravdu našli), spolu s žánrovou nevyrovnaností a celkově rozhádaným, zkratkovitým scénářem - prostě nepasují správně do sebe. Jsem zvědav na ohlasy v zahraničí, ale bojím se, že ty amatérské titulky názvu, pitomě vedený komparz a zmíněná kamera či výprava budou spíše k smíchu. A to i přes některé podařené sekvence a herecké výkony, kterým vévodí Anna Friel. Nebejt to však Slovensko Český počin, šel bych pravděpodobně o nuzných dvacet procent níže (co vám budu patrioticky nalhávat:-)), protože film je v mnoha momentech prostě a nepřehlédnutelně špatný, fádní, hloupý. 50%. (19.07.2008)

Tak tomu říkám ztráta času a vyhozených peněz. Naprosto zmatený střih, Jakubisko scény za sebe háže bez ladu a skladu, tím prostě nedokáže diváka vtáhnout do děje a herci na plátně utíkají a tváří se vystrašeně a ani jsem nevěděl proč. Film má jediný světlý moment, a to závěrečné titulky… Mé hodnocení 0,5 hvězdičky… (22.06.2009)

BATHORY místy nezapře, že ho tvořil přes všechny představitelné kontroverze velký filmový tvůrce. O to nepříjemněji překvapí nesmyslný motiv dvou mnichů - vliv JMÉNA RŮŽE z toho čouhá víc než okatě - i vědomé zkreslování historické pravdy včetně krajně nepravděpodobných scén (Alžbětino šermířské umění a síla ve věku, který byl tehdy věkem stařeneckým). Herci místy pro slovní vatu scénáře nemají co hrát. Z druhé strany tu jsou krásná básnivá místa, s nimiž se kamera i Jakubisko vysloveně laskají. Na Otakara Vávru můžeme pži této příležitosti jen vzpomínat. I v případě velikána, kterým Jakubisko nesporně je, nemusí být každý den posvícení. (17.03.2012)

Při setkání s kostýmním historickým dramatem obvykle cudně klopím oči, vyhýbám se mu a doufám, že si mne už nikdy nenajde. Hraběnka Báthoryová však byla neodbytná a tak jsem byl nucen mrknout na tradičně přepálenou stopáž, orientovat se v neoholených hercích, snést trochu schizofrenie a zasmát se při mimořádně nevydařených bitevních scénách nebo macgyverovských vynálezech mnichů. Dalo se to silou vůle přežít, ale pokud mne paní hraběnka opětovně osloví, tak si raději půjdu zaběhat s Forrestem mezi dvěma oceány. (23.08.2011)

Nenudil jsem se. Je to tak neskutečně hloupé (chytrému napověz, divákovi Báthory všechno zopakuj stokrát - viz JSOU TO JEN BYLINKY! apod.), zmatené (desítky nakousnutých a nedořečených věcí, nesmyslná kombinace několika žánrů, z nichž žádný není dotažený do relativně uspokojivé podoby atd.), WTF (dvojice mnichů a jejich vynálezy, Mádlovo vytí atd.), plytké (dialogy na úrovni italské telenovely, odkud zřejmě vypadla většina herců s čestnou výjimkou chudáků Anny Friel a Karla Rodena) a laciné (přežil bych výpravu, ale co aspoň kamera?), na druhou stranu ovšem ohromně abiciozní, takže vznikl film, který mě svou nejapností opravdu bavil. P.S. Nezapomenu na kamarádův záchvat smíchu poté, co se objeví tajná chodba, všichni vidí, že je to tajná chodba, a Bolek oznámí, že by tu mohla být tajná chodba! Stejně tak "bodrý" Marek Vašut zůstane tím nejpozitivnějším, co jsem si z nového Jakubiska odnesl. (27.07.2008)