Muzika

Je to slušně natočené (tak Šurkala, co se divím), dobře zahrané, má to pár zajímavých scén a líbil se mi konec, ale jinak mi Muzika strašně připomněla většinu českých filmů o komunismu. Černobílé postavy, nudný děj (pokud vůbec je - tady naštěstí jo), pár zbytečně přehnaných scén a celkově nanejvýš průměrný dojem - což opět platí i tady. Není to špatné, ale že bych si to chtěl pustit znova nebo to považoval za bůhvíjak povedený film... Slabé 3* (03.03.2021)

Muzika, tragikomedie našich slovenských sousedů z období pozdní normalizace, se jen těžko vyhne srovnání s českými obdobami typu Hřebejkova Pupenda či Pelíšků, nevychází ale se skloněnou hlavou. Režisér Juraj Nvota nenatáčí zřejmou generační výpověď, spíše se z jeho filmu dá vyčíst ona kolektivní zkušenost s onou smutnou dobou, v níž se přesto dalo žít, byť jen ten svůj malý soukromý život. Muzika je jistě (už kvůli svému názvu) hodně o hudbě, která ve výsledku byla však jen jedním z mnoha úniků z frustrující reality, jíž vládl obludný institut přehrávek (scéna z nich je zřejmě tím nejlepším z filmu). O hereckém obsazení netřeba spekulovat, překvapí flexibilní Jan Budař a jeho slovenština, jako Čech oceňuji, že nebyl dabován. Muzika je opravdu povedený film, trochu mi však v celém projektu chybí nějaká hlubší reflexe, Nvotův snímek je spíš jen takovou soft verzí skutečně třeskuté komedie nebo drásavého dramatu, škoda, že se tvůrci nerozhodli, co chtějí víc... (29.11.2011)

Čo k tomu dodať? asi len huraáa... Slovensko má talent, vlastne film (novodobý samozrejme)... Veľmi milé prekvapenie čo do prevedenia, atmosféry, hereckého prejavu... v celku nechápem, prečo to nieje "tlačené" širšej verejnosti?! Každodenné strasti reálneho života v snímku, ktorý neodsudzuje, taktiež sa na nič nehrá proste len hrá... 8/10 (17.02.2009)

Pamätám si ako na strednej škole nás zobrali na toto do kina. Niektorí sa bavili, niektorí nudili, ja som tomu na chuť prišiel až neskôr. Ono ten humor Kostelného, Pauhofovej, Nvotovej, Geišberga, Latináka a iných je špecifický, nie každému sa páči. Ako romantická komédia to celkom obstálo, bolo to o hľadaní šťastia a vzrušenia človekom, ktorého ničil komunistický stereotyp, o hudbe by som pomlčal, to že experimentovali bolo vidieť. Nakoniec z toho vyjde tragikomédia a aj láska akosi ustane, nuž ak chceli socialistické časy vykresliť ako nudné a smutné a ľudí ako exotov, z ktorých akože tí normálnejší ušli, tak im to vyšlo. (18.07.2012)

Půvabná retro tragikomedie z ČSSR konce 70. let má zajímavé hlavní postavy, vtipné hlášky, socialisticky uvědomělé písně a vůbec báječnou atmosféru. Velmi se vydařilo i herecké obsazení, zejména jeho mladší část (Luboš Kostelný, Táňa Pauhofová, Dorota Nvotová, Jan Budař a Marek Geišberg). Po letech, kdy se stav slovenské kinematografie podobal klinické smrti, je to sympatický závan na lepší časy. (14.07.2008)