Muzika

LFŠ 2008 ... Tak toto som nečakal! Původně jsem na tento film ani nechtěl jít, moc mě podle popisu nezaujal, ale nakonec je to asi největší překvapení letošní LFŠ. Vtipností i zpracováním se přinejmenším vyrovnává Hřebejkovým "komunistickým" flákům a pokud pan Nvota stále váhá, jestli má cenu film pouštět do ČR, tak mu vzkazuju jen, že je asi blázen...Muzika má podle mě naději stát se minimálně na Slovensku kultem, jakým jsou u nás Pelíšky. (02.08.2008)

Takhle bych si představoval slovenský film jak má být. Moc se mi to líbilo. Příběh mladíka-třtiny ve větru se klátící- který se živí hraním na saxofon po zábavách s partou pochybných existencí. Sám neví vůbec o životě nic a jen se tak plácá. To přináší spoustu zajímavých situací, takže film je spíš taková obrazová koláž. Ve filmu upoutá Dorota Nvotová jako "švihlá" holka, co spí s každým. Film o ničem a zároveň o všem. 80% (26.06.2013)

Muzika je film opravdu vtipnej, a přitom tak nějak skromnej. Komický situace jsou dobře vymyšlený, zahraný i vypointovaný, a to znamená hodně. V českých komediích z poslední doby se tlačí na pilu ve scénáři i hereckým výrazu a nakonec to vypadá tak, že když by se měl člověk zasmát, má spíš pocit, jako by ho do toho někdo nutil, i když jemu se smát vlastně nechce. Zato vtípky z Muziky ve mně nechaly příjemnej pocit uvěřitelnosti a správný míry nadsázky. Juraj Nvota se nesnaží předávat nějaký zvláštní poselství, spíš se mu daří vystihnout atmosféru "starejch blbejch časů za komoušů". Daří se mu to tak, že si uvědomíme, že bysme se do nich rozhodně vrátit nechtěli, ale že i tenkrát tady žili lidi, který byli v něčem tak nějak stejný, jako jsme dneska my. Tak, že chceme s těmahle lidma prožívat jejich příběh. Báječně jsem se bavil a navíc mě potěšilo, jak profesionálně a vkusně je tenhle film natočenej. Naprostou většinu českých novinek strčí do kapsy. (06.08.2008)

Skvelá dedinská atmosféra, výborní herci, veľmi dobrá réžia a jemná kamera preráža nad povrch a zakrýva fakt, že filmu chýba akási vnútorná mágia a silnejší dej, ktorý je (s jedným rozdielom) len typickým slovenským tragikomickým "nič", kde to akosi plynie od začiatku do konca a nič významné sa neudeje. Ale tým podstatným rozdielom je skvelý humor. A to stačí... (13.07.2009)

Divadelník Nvota pokračuje vo svojom omyle režírovať hraný film. Socializmus sa mu tu zredukoval na nemožnosť nosiť dlhé vlasy. V súvislosti s tým, že sa jedná o adaptáciu Pišťánka, netreba asi veľa hovoriť. Muzika v Nvotovom podaní a Pišťánek sú si vzdiaľenejší ako Zlomok sekundy od "Alžbetky" Kolevskej a Kobra 11. Koniec koncov je to ochotnícka rutina v pastelových farbách s kopcom známych tvári. Latinák sa vyfarbuje už tu, aj keď len v epizódnej úlohe. Dávno sa na Slovensku žiadny herec nespoliehal tak vehementne na svoju srandovnú tvár. Dobové nadšenie z Muziky prišlo len vďaka neexistujúcej konkurencii. (24.05.2012)