Manželské etudy po dvaceti letech

Tenhle báječný cyklus bych pouštěl zejména osmnáctiletým holkám. Nedávno jsme měli třídní sraz: mé třicetileté exspolužačky z veliké části mají děti, jsou nešťastné a hlásí: "Já jsem s ním jenom kvůli malé". Případně: "Už spolu nejsme. Teď sama neuplatím byt." V pořadech paní Třeštíkové by si mohly vzít veliká ponaučení a ani na chvíli by se nenudily. (21.08.2010)

Helena Třeštíková měla skvělý nápad. Ještě štěstí, že netočila o naší rodině. To by pak nebyl dokument, ale hotový román na pokračování. Měla jsem mylný dojem, že všechny díly budou stejné, ale nebyly. Doufám, že si taky za dvacet let budu moci položit otázku: "Čeho jsem vlastně dosáhla?" a "Mohla jsem něco udělat jinak?" Uvidíme jaká bude moje odpověď. (16.12.2008)

Původní Manželské etudy byly výborné, pokračování po dvaceti letech ale celý projekt poslalo ještě o třidu výš. Teprve takhle dlouhé nenápadné pokukování po životě těch druhých totiž ukáže to, co člověk ani u sebe normálně nevnímá: sílu a smysl dlouhodobého snažení a štěstí an jedné straně, na druhé pak vliv každodenních starostí na změnu povah a životní únavu, častou bezcílnou nebo zbytečnou námahu, zklamání životem. Všech 6 dílů stojí za to, ale mimořádně emotivní je 5.díl - Marcela. Jako když diváka při promítání přejede vlak. (05.08.2010)

Ano, jeden z nejsilnějších dokumentů, jaké za mnoho let Čt vytvořila. A to nejen kvůli dílu, kde zemřela ta mladá holčina. Je zvláštní, že ze šesti manželství byly šťastné jen dvě (v mezích možností samozřejmě) a že ostatní čtyři se rozpadly. I když u toho dílu (+-3) s tím technikem a dnes překladatelem jsem to čekal už od začátku. Ten vlasatec vůbec nebyl uzpůsobenej pro nějakej rodinej život a vlastně té holce zkazil život, protože se musela celou dobu starat o děti sama a nějaký svý zábavičky a zájmy mohla provozovat tak leda ve snu. A on si dál kutil nějaký přitroublý zesilovače ve svým kutlochu a dělal další děti. Pak taky ten pár, kteří jediní se nebrali kvůli dítěti a on byl fotograf, to byla taky sranda. Vím, že už naše školství nás vychovává se zaměřením na minulost, ale tenhle byl fakt jetej. Pořád si připravoval nějakej ateliér, pořád měl na háku nějakou novou práci, televizní pořad, knížku, ale nic z toho. Pořád se vracel k těm pěti letům v Americe, jak to tam bylo skvělý, jak museli upravovat ten prostor po pěstiteli marjánky, jak fotil Janu Švandovou a Michaelu Kuklovou do Playboye. Ten o tom bude vyprávět do smrti. Ten první pár, jak on vlastnil kulečníkovou hernu a ona se starala o tančení své dcery a pořád nevycházela s maminkama tanečníků (který jsou asi nějaký od přírody divný, nebo co ;), ten byl příkladem opravdu úspěšnýho soužití a využitýho života. Ten poslední pár bylo celkem jasný, že budou žít dobře i po revoluci, když byli oba architekti. Jen ten synáček byl pěkný kvítko. Nebyl jsem u jeho výchovy, ale asi ho málo ohýbali přes koleno a pak už ho ohnout nešlo. Ale rozesmálo mě, jak říkal, co bude dělat. Třeba policejní škola, nebo umělecká nebo tak. Každej den chodit do práce by nechtěl, protože by ho to nebavilo :DDD. Myslím, že k policajtům by ho nevzali už jen kvůli jeho minulosti. No nic. A jen jedna taková malá noticka pro jeho tátu, majitele toho nábytku. Já bych si kčertu klidně koupil nějakej novej nábytek, ten co máme doma je fakt strašnej, ale účty za elektřinu jsou důležitější a dokud se dá na židli sedět, tak slouží dobře. A až doslouží, udělám si novou v dílně, protože peníze fakt nejsou nazbyt. Ten díl s tou mrtvou holkou, jsem moc rád, že se ozvali lidi, kteří jim pak chtěli finančně pomoct. Díky jim. A jen mě tak napadlo, že je štěstí, že to netočili o nás, protože to by byl teprve román na pokračování. A doufám, že v tom budou za dalších pár let pokračovat u stejných lidí. (12.02.2006)

Výborný nápad! Velmi inspirativní i zábavná podívaná natočit radosti a strasti opravdových lidí a sledovat jejich první roky v manželství a poté, kam se posunuli za 20 let ve vztahu a v profesi a jak jejich děti řeší podobné problémy, kterým museli tehdy čelit i oni sami. Umělé reality show ať jdou k šípku, tohleto je pravej život!!! (08.01.2006)