Adamove jablká

Současná kinematografie má hodně problémů, ale možná nejvíc ze všeho ji ohrožuje politická korektnost, která smrdí autocenzurou a obelháváním sama sebe. V konečném důsledku pak otravuje diváka tím, že směřuje k předvídatelným pointám a ulamuje hrot satiře, humoru i vážnému dramatu, které chce tepat společenský nepořádek. Právě politická nekorektnost a absolutní nepředvídatelnost chování filmových postav je to, co Adamova jablka výrazně povyšuje nad dnešní filmovou produkci. Psychologický souboj mezi vášnivě věřícím knězem, cynickým technokratem v podobě místního doktora a především propuštěným trestancem, aktivním neofašistou Adamem je podaný v nezvyklé formě tragikomedie, která často balacuje na nejzazší hranici toho, co jsme schopni označit za společensky přijatelné, ale právě tím je pro mě cenná a jen málokterý film z posledních let mi udělal takovou radost jako právě tenhle. Celkový dojem: 95 %. (14.01.2012)

Farár žijúci v presvedčení že všetko v živote je výzva samotného Satana, uchyľuje na svojom opátstve indivíduá práve prepustené z väzenia ako sú chľastajúci kleptoman, terorista prepadávajúci okolité benzínky Statoil a najnovšie medzi nich prichádza neonacista so zarámovaným obrazom Hitlera, ktorý dostane za úlohu upiecť jablkový koláč, což je mu zo začiatku úplne šum a fuk ale... Tak toto už malo bližšie k Blikajúcim svetlám, hlavne absurdným príbehom vymykajúcim sa akémukoľvek klišé, opäť založeným na konfrontácii úplne odlišných charakterov a že i upečenie takého jablkového koláča nie je jednoduchá záležitosť keď to proste vyššie sily nechcú, vás spoľahlivo presvedčí táto bezchybná zostava s príbehom ktorý chytí za srdce. (11.05.2008)

Adams aebler zcela naplňuje význam slova „tragikomedie“; obě složky jsou velmi výrazné, přesto spolu žijí v harmonii. Nejednou mi smíchy vyhrkly slzy do očí, přesto trvale přítomný opar absurdna ani smrtícím způsobem vypointované „kameňáky“ nijak nenarušují či nesnižují vážnost dramatické roviny, což je jev vskutku výjimečný. Žel vážná část otevírá pro film i jedinou z hlediska hodnocení nepříjemnou rovinu, kterou je rozpletení tragické zápletky. Hlavní postava (kněz Ivan) je po celý život stíhána řadou ran „osudu“ a evidentně stavěna do pozice biblického Joba. Adams aebler ovšem není tragédií křesťanskou, na kterou film mnohokrát explicitně odkazuje, není příběhem spravedlnosti Jobovy či Abrahámovy. Člověk je podroben zkoušce, ve které selže, přesto je odměnen. Dalo by se diskutovat, selhal-li až v okamžiku zřeknutí se Boha, nebo už na samém počátku tím, že si zakryl oči závojem, ale selhal. A získal vše. Není však ani tragédií antickou, v níž jsou principy „spravedlnosti“ světa mimo dosah lidského poznání a člověk je jim pouze vystaven. Je jakousi tragédií sui generis. Nabízí se, i vzhledem k původu na severu poněkud ironická interpretace, že je zde oním slitovným Bohem, sítí zachycující padající, sociální stát. Čím méně děláte, tím více dostanete. Konflikt byl zkrátka vyřešen mimo rámec soustavy, v níž se odehrál celý zápas. Je to jako kdyby si po hokejovém utkání oba týmy hodily o výsledek mincí. Přitom nejsilnější dramatické momenty – a že jich bylo požehnaně – vznikly právě díky onomu křesťanskému rozměru. Pak nutně vyvstává otázka, proč zde tento vůbec figuruje. Pokud filmu nedodává hloubku, tvoří pouze velmi efektní - a velmi povrchní - kulisy. Takže se cítím jako po onom důležitém derby, které sice bylo divácky atraktivní, leč výsledek byl posléze určen losem. A strhávám proto dvě hvězdy. (09.04.2008)

Statoil musí zemřít! Pořádně hutné drama, na jehož konci jsem se od srdce zasmál. Jakkoliv předchozí věta nedává smysl, je zcela na všech ostatních, kteří ještě Adamova jablka neviděli, aby se o kvalitách tohoto komediálního dramatu přesvědčili na vlastní oči. Jednoznačně nejkvalitnější snímek za velmi dlouhou dobu - všechny "pětihvězdičkové" filmy za posledních x měsíců si můžou dát pohov... Takový si z filmu odnáším pocit a doufám, že počet hodnocení se bude zvětšovat. Magický, úchvatný kus dánské filmografie, ve kterém si každý něco najde, si to zaslouží. Jednoznačně bomba. (01.08.2010)

Protestantsko - liberální variace na starozákonní postavu Joba. Nechápu, jak je možné nazvat tento žánr komedií. Hodně brutálního násilí (STV to měla pro diváky nad 15 let, měl by být od 18 let). Velmi umělý a za vlasy přitažený příběh s farářem-Jobem, arabským teroristou, holou lebkou a kleptomanem, všechno možné, jenom ne dobrý film...Nezastírám, že dánské filmy nemám rád. (07.02.2012)