Adamove jablká

Dánských filmů jsem viděla už docela dost a většinou jsem byla nadšená, ale tohle bylo zatím moje největší zklamání v letošním roce. Možná jsem se až příliš těšila na tak vysoko hodnocený film navíc v čele s mým oblíbeným Madsem. Velmi netradiční černá komedie protkávaná hlavně hrubostí, krutostí a násilím opravdu není zrovna moje parketa. Takže od momentu sestřeléné kočky a havranů, zkopaného faráře a bandou prapodivných magorů jsem byla neskutečně zklamaná. Za mě osobně je to jasný odpad. (02.05.2013)

Tak co, Jensene, co potřebuješ pro svůj další film? - Dejte mi kostel s farou, švihlého faráře, který v lidech vidí jen to dobré, nádor, nácka, postižené dítě, vyléčeného alkoholika, který denně vypije asi dva litry "sirupu proti kašli", Pakistánce, který přepadával pumpy, ale teď si do své kukly šetří na nové oblečení, ukecaného doktora, Jóbovu knihu, Hitlera a vystřelenej mozek a já to nějak zplácám - Jensene, bude to mít hlavu a patu? - V hrubých konturách ano, ale bude to spíše takový surreální, absurdní bizár. Ale lidem se to bude líbit a budou se u toho smát... 100% (12.08.2023)

Současná kinematografie má hodně problémů, ale možná nejvíc ze všeho ji ohrožuje politická korektnost, která smrdí autocenzurou a obelháváním sama sebe. V konečném důsledku pak otravuje diváka tím, že směřuje k předvídatelným pointám a ulamuje hrot satiře, humoru i vážnému dramatu, které chce tepat společenský nepořádek. Právě politická nekorektnost a absolutní nepředvídatelnost chování filmových postav je to, co Adamova jablka výrazně povyšuje nad dnešní filmovou produkci. Psychologický souboj mezi vášnivě věřícím knězem, cynickým technokratem v podobě místního doktora a především propuštěným trestancem, aktivním neofašistou Adamem je podaný v nezvyklé formě tragikomedie, která často balacuje na nejzazší hranici toho, co jsme schopni označit za společensky přijatelné, ale právě tím je pro mě cenná a jen málokterý film z posledních let mi udělal takovou radost jako právě tenhle. Celkový dojem: 95 %. (14.01.2012)

"Hajtla, pane faráři! Víte, že Bůh je v podstatě inoperabilní mozkový nádor?" Geniální hypotéza dotažená ad absurdum v elegantní konfrontaci dvou extrémistických protipólů. Takhle nějak by to znělo v ufonštině filmového teoretika. A já, jakožto blahoslavený, nenapravitelný romantik dodávám, že to bylo roztomilé pohlazení po penisu při večerním rozjímání nad Biblí u Hitlerova pomníčku. (04.10.2012)

Tyhle filmy miluju. Žádný okoukaný dramata, kde člověka nemůže nic překvapit a pět minut po začátku ví, jak všechno skončí. Tady se příběh prakticky nedá odhadnout, divák prostě jen kroutí hlavou. Zároveň je zápletka chytrá a nešetří se symbolismem, hlavně biblickej Jobův příběh hraje důležitou roli. Je tu parta zajímavejch charakterů, který jsou všechny trochu praštěný, ale ve zdravý míře a nejvíc vyniká nemluvnej hlavní hrdina Adam (výbornej Ulrich Thomsen) a samozřejmě farář Ivan Madse Mikkelsena, co si žije ve svým světě a Adam se neustále snaží mu otevřít oči. Pak je tu obézní zloděj co se furt cpe a muslim, co vykrádal benzínky. Nejpozoruhodnější je ale to zkloubení nejenom žánrů, hlavně komedie a trochu psychologickýho dramatu, ale i nálad, že člověk se směje a vzápětí se rozesmutní a nakonec ho uzemní trochu mystična.Skvělej film, co bych doporučila asi všem a jeden z mých nejpříjemnějších filmových zážitků v tomhle roce. (09.04.2011)