Subconscious Cruelty
Obsahy(1)
Jeden z nejznepokojivějších filmů vůbec. Hluboké ponoření do nitra lidských emocí, za hranice zkušenosti, do oblastí podvědomé posedlosti, krutosti, náboženských a ponurých sexuálních obrazů. Prvořadě vychází film z dualismu lidského mozku, a tedy i duše, kde levá hemisféra zajišťuje sebeovládání a rozumovou úvahu a pravá intuici a spontaneitu.
V první části ze čtyř - Ovarian Eyeball - jsme žádáni, abychom otevřeli náruč zcela novému způsobu vnímání. Podle vypravěče souvisí to, jak vidíme sami sebe, s tím, jak se díváme na okolní svět. Aby svou tezi dokázal, přijde k nahé ležící ženě a rozřízne ji skalpelem břicho. Z něho vyndá oční bulvu jako stvrzení „vnitřního pohledu“. Zbylé tři příběhy jdou v mnohém ještě dále.
Barevně upomíná Subconscious Cruelty jiného básníka filmového sadismu, Daria Argenta, a i když Karim Hussain jako vizionář pro širší publikum selhává, dá se v jeho prospěch hovořit o „vyšším stupni umění". (Shadwell)
(viac)Recenzie (74)
[FOD 2022] Totálně sick vhled do osobního pekla trpících šílenců, který chudáky zároveň fascinuje a láká. Krutost podvědomí je kreativní v tom nejhorším slova smyslu. Je brutální, nechutná a zvrácená, jen pro ty nejotrlejší. Sice zpracování nepůsobí tak strašně, ale v mozku vám budou hlodat myšlenky nad tím, jak že to ti psychicky nemocní tvůrci mysleli, a zůstane ve vás znepokojivý pocit, že tam je ještě nějaká hlubší myšlenka, zvrácenější než dokážete pochopit, která vám během první (a zaručeně poslední) projekce unikla. Takže, co by na to asi řekl Freud? Jak se říká, zážitek nemusí být pozitivní, hlavně že je intenzivní, že? Velmi intenzivní. ()
Film je naprosto perfektní v jednom, a to jsou nápady, symboly, výpověď a vstup do nejhlubšího pekla - duše každého z nás ... Osobně mi to přišlo jako velice dobře promyšlený soubor výjevů, které se dotýkají témat, jako je lidská psychika a psychologie samotná, lidská sexualita, vztah k násilí, samotné existneci a "neexistenci" ... a náboženství. Byla by toho spousta, ale nebudu tady filosoficky rozebírat toto dílo, při jehož sledování a po jeho skončení si stejně každý člověk myslí a cítí trochu něco jiného. Výborné však na tom je, že i v takovém filmu se musel každý z nás alespoň na chvíli najít ... Co však film dosti sráží a snižuje jeho "kvalitu", tak je technické provedení, které mi připomíná některé italské "gore začátky" a tak divák (tedy divák typu mě, nazvěte si mne jak chcete ...) necítí ten kýžený nápor, který by chtěl být na něj naložen. Nálož se tedy nekoná v takové míře, jak by mohla, kdyby bylo zřejmě víc peněz a nebo prostě šikovnější maskéři. Na druhé straně musím vyzdvihnout hudbu, která je naprosto úchvatná a "Deodatovsky nesedící"!!! Plné hodnocení u mne také nemůže dovolit nedávné shlédnutí mírně tématicky podobného snímku, který tento, a snad i nějaké podobné, strčí vyloženě do kapsy ... Jedná se o Begotten (1991), jeden z mála alespoň trochu podobných bizardních filmů co znám. Jinak co se týče Subconscious Cruelty, tak varuji běžné diváky nezvyklé brutálním snímkům!! Jedná se o bizardní, nechutný, zvrácený, úchylný a neuvěřitelně drastický snímek!!! ()
Těžce hodnotitelný film. Úchylný, nechutný, pro obyčejného diváka, daleko za hranou snesitelnosti. Vidět tohle před patnácti lety, tak možná vyšší hodnocení dám, ale v dnešní době, byť se jen o tomhle rozepisovat více, mi přijde nepotřebný. Ke zhlédnutí nedoporučuji, pokud teda zrovna neexperimentujete se svým pohlavním životem. (Full HD) ()
Nestráviteľná prázdna odpornosť, ktorá znechutila aj tak otrlého diváka ako som ja. Extrémne násilné a zvrhlé vízie chorej mysle, záľuba v spermate a sebaukájaní, náznaky homosexuálneho podtextu, samoúčelné striedanie bizarných farieb, úplná absencia dialógov... nie, Subconscious Cruelty ani náhodou nie je mojou šálkou kávy a záverečnú polhodinu som prelúskal s palcom na tlačidle obrazového pretáčania. Takúto formu filmového "umenia" teda nemusím... ()
Jednu scénu při sledování SubBassKokonŠlus KuřeFilety už asi nevyženu z hlavy. Chcete vědět která? No ta, jak si někdo může dovolit típat vajgl do kafe! Hnus velebnosti takhle mrvit takovou lahodnost! Jinak se mi zdály všechny ostatní scénky v pořádku, které vaše ratolesti určitě nepohorší a poskytnou jim poučný a k zamýšlení hodný pohled do života. Dojde na otázky týkající se dospívání, první objevování pohlavních orgánů, sexu, menstruace, porodu, objevování krás naší matičky země a samozřejmě také nějaká ta náboženská tématika. V této symbolicky pojaté vizi dostanete odpověď na každou vaši otázku a při sledování jsem si vzpomněl na fancouzský cyklus Byl jednou jeden... život. Rozdíl je POUZE ve zpracování, protože onen francouzský seriál je animovaný, zatímco tento snímek ne, jinak se moc obsahově a hlavně myšlenkově od sebe neliší. Jen ten cigaretový špás s kafem moc příkladný pro děcka není a nevím, proč Kuřim HůlŠajn radši scénu nevystřihl. Za to bohužel čtyři hvězdy dolů, nemůžu si pomoci... Fňuk! :-( .......... P.S. Dobrá tedy a teď vážně ve zkratce. Subconscious Cruelty není pro mě nic jiného než jen rádoby art výstřelek, který je prázdný a bezobsažný, jak vycucané pitíčko od Capri-Sonne. Silný naturalismus mě v tomto případě nepobouřil tak, aby jsem šel s hodnocením dolů. I když tu scénu s dítětem si rejža mohl opravdu odpustit. Jen bych musel mít při sledování pocit, že vás film nutí přemýšlet nebo se snaží něco sdělit. Zde se nic v této rovině nedělo, jen se Subconscious Cruelty snažilo tak naoko tvářit. A navíc se jedná o neuvěřitelnou zívárnu. Jedinná věc a potažmo tím i zasloužená jedinná hvězda je za technickou stránku, která působí, jak má a jako jedinná mě zaujala. Inspirace Argentovským stylem a giallem je patrná. To ale situaci plnohodnotně nezachraňuje. Zbytečný film a ztráta času. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (2)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. října 2000 na filmovém festivalu v Sitges ve Španělsku. (ČSFD)
- Film se natáčel skoro 6 let. (ČSFD)
Reklama