Rýchlo a zbesilo: Tokijská jazda

Po snesitelné dvojce jsem si myslel, že v Tokiu najde série nový smysl. No, podívejme, jak jsem se spletl. V Hollywoodu došlo ke zkratu mozků. Režijně a technicky jde samozřejmě o pěknou podívanou, ale za ten scénář a hlavně výběr charakterů bych střílel. Předtím byl Diesel skvělý, Walker ušel, Gybsona jsem snesl, ale zdejšího hrdinu bych nakopl do žeber. Jediná příjemná postava je zde Sung Kang, a kdepak skončí? Špatný vtip a zbytečný díl. (20.08.2011)

Líbí se mi změna prostředí i nový pohled na stylovou jízdu. Již nestačí jezdit rychle a přesně řadit, je třeba se naučit také umění smyku. Přestože film má řadu pěkných audiovizuálních momentů a režisér svou zručnost rozhodně nezapře, příběh Tokijské jízdy je naprosto příšerný a postavy jakbysmet. Překvapuje mě, že franšíza tuto obludnost vůbec dokázala přežít. 4/10 (10.05.2017)

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Podobnej sranec jako dvojka akorat s tim rozdilem ze sem to tentokrat s pretacenim zvladl vydrzet az do konce coz je paradox protoze jestli se mi zdalo po prvnim a druhym dilu ze nudnejsi uz to bejt nemuze tak sem se spletl nevim no tyhle super hi tech honicky me samo o sobe moc neberou a kdyz uz ani ty tu moc nejsou a jenom se dokola omila trapnej dej nezachrani uz to fakt nic (18.03.2013)

Těžko se zlobit na film, který je o závodění v nablýskaných autech, která řídí zlatá mládež (nesympatický kokotek included). Sporťáky se lesknou, holky v minisukních jsou hot a všechno je tak neskonale dementní, až je těžké tomu nepodlehnout. Že tady někdo rád Need for speed není pochyb, Prodigy – You’ll be under my wheels v tracklistu. Za takový povrchní kýč režiséra vykastrovat a nebo blahořečit. (05.09.2009)