Match Point - Hra osudu

„Zařídíš se velmi dobře, dokud to nepokazíš.“ – „A čím to pokazím?“ – „Tím, že po mně vyjedeš.“ Match Point mě sice dostal už napoprvé, nicméně při opakovaných zhlédnutích si jenom potvrzuju jeho kvality a patřičně si ho vychutnávám, ať už to při konečném notně hořkém a cynickém rozuzlení vyznívá jakkoliv. Užívám si výborné herecké výkony filmových sokyň Scarlett a Emily, Woodyho vystavění příběhu (téměř neustále přítomné dusno, vášeň/jiskření i napětí způsobené „tancem“ na tenkém ledu), tvůrcovu škodolibost a hru s divákem (který fandí záporákovi), ale úplně nejvíc hlavního (anti) hrdinu. To, že si s ním Myers výtečně poradil, je jedna věc, ovšem hlavně mě čím dál víc fascinuje psychologie této postavy. Ta slušnost, úlisnost, přizpůsobivost, postupné získávání si pozice na výsluní, na oko podřizování se okolí. Na druhé straně skrytý instinkt lovce, drzost, ambicióznost, sebedůvěra, ledový klid (vychýlený až při „akci“), proměny svědomí a malé, nenápadné náznaky odporu, vlastních plánů a vůle (s postupnou gradací). Jako jediný menší zápor vidím postavu policejního vyšetřovatele, zvláště jeho „wtf“ probuzení (naštěstí taková „noční scéna“ či hození prstenu na něj vcelku nechávají zapomenout). 5*, vždy mě potěší, když Woody předvede jistou ruku i v nekomediálním žánru. (03.07.2009)

Opravdu hodně netradiční Woody. Dokonce bych ani neřekl, že tohle dílo režíroval on! Příběh z vyšší společnost o propletenosti vztahů a lásce vypovídá především o životním štěstím, které nám může ve chvilce změnit život. Woody to pojal opravdu netradičním způsobem, ale konec musí dostat každého a myslím, že život je opravdu hodně o štestí! Vemte si třeba maturitu, naučíte se jednu otázku z třiceti a vytahnete si jí, tomu já říkám mít sakra štěstí. Nebo se naučíte 29 ze třiceti a vytahnete si tu jedinou, kterou neumíte, to už je zase pekelná smůla:). Scarlett to velmi sluší a hraje opět excelentně. Kdo mě mile překvapil je pro mě nepříliš známý Jonathan Rhys Meyers, který hrál přesvědčivě a svým výkonem mě potěšil. Nevím jestli bych se na to podíval podruhé, ale Woody mě nejdříve šokoval, aby mě po skončení filmu mile překvapil. Určitě doporučuji...... (19.12.2008)

Mám si lámat hlavu, jestli je lepší starý "ohmataný" Woody nebo jeho experimentální odvrácená strana, ztrácet se v bludišti "dežaví" a rozebrat to po slovech, po gestech? Kašlu na to, byla to pohoda, víc než to - byla to příjemně mrazivá pohoda a jdu si to dát ještě jednou .... a ještě jednou a ...... (22.08.2006)

Dreiserovská adaptace šmrncnutá Dostojevským. Clyde Griffiths chvílemi naroubovaný Raskolnikovem - ne tentokrát to není Láska a válka, tentokrát se jedná takřka o drama, které na toho, kdo nezná Americkou tragédii, možná může působit i jako solidně se tvářící thriller. Jenomže s takovým divákem Woody asi nepočítá, takže se celou dobu nemůžete ubránit úsměvu nad tím, jak Allen tohle téma vlastně pojal. V každém případě vypointované je to dokonale a s přihlédnutím k tomu, že se jedná vlastně o takový allenovský "apokryf", se nemá cenu vrtat ve scénáři. (18.10.2006)

Mé první setkání s režijní prací Wooda Allena a musím konstatovat, že velice dobré. Film začíná pomalejším tempem až mě jemně uspával, ale naštěstí se film později začne sympaticky zamotávat a nabírat tempo až do úžasného závěru kde se krásně vychutnává dobře napsaný scénář. Film má příjemné obsazení s nádhernou Scarlett Johansson, takže můj verdikt je zasloužené 4 hvězdičky... (06.01.2007)