Starý dom uprostred Madridu

Pohled na dětství zbavený vší sentimentality a falešné útěšnosti, nikoliv však osobité saurovské poetičnosti a symboliky. Snímek právem zařazený mezi "1001 filmů, které musíte vidět, než umřete" - k mému údivu jako jediné z děl Carlose Saury. Mimochodem, "Porque te vas" mi zní v hlavě asi stejně vytrvale, jako všem ostatním :-) . (01.08.2007)

Carlos Saura natocil nadherny film o rozklade hornostavovskej spanielskej rodiny, ktora obyva dom uprostred Madridu. Rezisersky je film genialny, kazda scena ja natocena s laskou a vidno, ze si reziser dal na nej zalezat. Film vznikol roku 1976, a to bol uz Francisco Franco y Bahamonde mrtvy, ale zbytky jeho rezimu prezivali v Spanielsku nadalej. Tu vsak o Francovi niet zmienky, ale aj tak si myslim, ze minimalne Saura bol este hodne ovplyvneny frankistickym rezimom a ten zanechal na nom stopy, a to sa odrazilo aj vo filme. Vkusnym sposobom sa prelina minulost /prazdna zahrada plna listia, prazdny bazen/, pritomnost, ale aj buducnost, vela veci ma svoj zmysel a symbolizuju nieco. Co konkretne, to tu nebudem rozpisovat, diviak si an to musi prist sam. Geraldine Chaplin /Co kdybychom zili spolecne s Richardom/ bola skvela, zvysni herci mi nic nehovorili. Ale mam rad cinema espagna, a Saura si ma tymto filmom nepochybne ziskal. 100 % (24.09.2016)

tak to, co mi tady pan Saura nabídl, jsem ještě nikdy neviděla... příběh, který je natolik smutný a díky kterému bych se normálně utápěla v slzách.. se tady nekonal.. nevyvolal ve mě smutek, ani lítost, ani beznaděj.. ale horoucí šok.. šok, který zastavil mé dýchání.. a já se ptám: "Je toto možné??" nedokáži vysvětlit co cítím.. nedokáži pospat, co jsem viděla.. dokáži jen chápat :) SPOILER: scéna, kdy máma Any trpí bolestí a ano se jen dívá.. dívá.. nebrečí, nesnaží se zeptat, nesnaží se o nic.. na mě byla silně šokující.. a lehce ji z hlavy nevypustím (12.07.2009)

"Nechápu, jak někdo může říct, že dětství je nejšťastnější období života. To jistě nebyl můj případ... Proto možná nevěřím ani v dětský ráj, ani v dětskou nevinnost...," vzpomíná dospělá Ana na smutné období, které nám tak fascinujícím způsobem zprostředkovává Carlos Saura. Film Starý dům uprostřed Madridu je plný symboliky a více či méně skrytých narážek na španělskou histroii; metafora odmítání frankistického režimu je tu však všudypřítomná a naprosto zřejmá. Rok 1975 je smrtí diktátora a současně je počátečním okamžikem před neznámou budoucností, která je tu tak krásně zobrazována v postavě malé Any, kterou naprosto fantasticky hraje Ana Torrent. Ana je ztělesněním španělského mládí, které odmítá útlak (Anin otec a přísná teta), touží po svobodě (Anina touha je oba zabít), stýská si po starých časech (Aniny vzpomínky na mrtvou maminku a soucit s babičkou)...atd...atd... Saura točí pro mě velice oblíbeným "buńuelovským" způsobem a tento snímek je navíc tak silný, že si zaslouží jen plné hodnocení. Btw.: taky se vám stává, že vám v hlavě celý den zní melodie, které se nemůžete zbavit? "Hoy en mi ventana brilla el sol y el corazón, Se pone triste contemplando la ciudad, Porque te vas...." (07.09.2006)

Asi jeden z těch filmů, které u mě prostě nemohou nějakým způsobem uspět. Jsou zde zajímavé scény, ale buď je to pro mě až příliš lokální a nedovedu si to vztáhnout, anebo je to prostě film, který mě jednoduše nedovede strhnout. "Starý dům uprostřed Madridu" mě ale opravdu nestrhnul a já jsem si no nijak moc neužil. (19.10.2015)