Welkeom tu Dongmakgol

U filmů nemám rád, když z nich čouhá, že jsou si vědomy svého dobrého příběhu, který se snaží nějakým způsobem ještě více okázale prodat - v tomto případě akčními scénami, postavou nevinné polobláznivé dívky (naprosto zbytečná a plochá postava) a občas až divadelně přehranými dialogy (měly zřejmě ještě zvýraznit absurdnost situace). Z mého profilu je asi patrné, že mám rád korejské filmy a právě proto, že je mám rád a viděl jsem jich docela dost, tento nehodnotím jako přehnaně povedený už jen z toho důvodu, že si myslím, že mám s čím srovnávat. Fajn film, žádný zázrak, mohlo to být komornější a po všech stránkách lepší... 7/10 (25.04.2010)

A já hlupák si doteď myslel, že lepší válečný film než Četa nejde natočit... Ono se to točí protiválečné filmy, když si vojáčkujete v cizí zemi za devíti horami a ti domorodí mrtví vás tak nanejvýš trochu dojímají... Ale když je ten příběh vaše vlastní černá můra a ne hláškovací MASH z druhé strany Země... Zvlášť když se jedná o dosud trvající válku, která téhle nešťastné zemi tolik vzala... Na konci je válka podivná úchylka, kterou jste odhalili přístupem vesnického blázna, co klade tak jednoduché otázky, že se nedá v odpovědích vykroucet... (23.12.2011)

Ač musim říct, že konec mi trochu zklamal tim jak byl roztahanej, tak nemůžu jinak než za 5, protože málokdy film přináší tak protichůdný a zároveň silný emoce jako právě tenhle ten. U scény s kancem jsem se málem podělal smíchy a u těch smutnejch mi to trhalo srdce. Jižní Korea je zřejmě v nějaký jiný emocionální dimenzi, protože jinak nechápu, kde se to v těch lidech tam bere. (11.09.2010)

Už jsem pochopil fakt, že Korejská kinematografie je ojedinělá, plná monumentálních a opravdu neobvyklých filmů, které když už člověk vidí tak jen tak nezapomene. Stejně je to s vesničkou Dongmakgol, kde jakoby se zastavil čas. Na pomezí Severní a Jížní Korei neřeší kdo vyhrává válku, žije tu plno rodin v čele se stařešinou. Do života jejich vesničky se nehodou dostane americký voják, dva jihokorejští a na truc ještě tři severokorejští vojáci. Náhoda? Možná, jenže neskutečně působivá. Chvílemi mi to vtipem připomínalo MASH 4077, což se odehrávalo ve stejné válce. Vtipných válečných filmů je málo a proto je dobře, když už se některý natočí a natočí se dobře aby dokázal pobavit a naopak dojmout. Tento to dokázal --- Uvidíme se v bitvě (21.07.2007)

Bohové musejí být šílení. Jak jinak by mohli dopustit takový zvěrstvo jako je válka. Její absurditu neukazuje nic líp než tenhle film. Na začátku masakr, uprostřed poetika, humor a na konci zase válečná mašinérie. Kéžby už nikdy a nikde nemuseli mít lidi na hlavách dýně. Nevím, co víc bych rozepisovala. Jiní to napsali už dávno za mě a hodnocení se nemýlí. Pět hvězdiček, tady není co řešit. (20.10.2012)