Sieť

Skoro to tak vypadá, že se přes Internet dá ovládat i pračka a myčka na nádobí, o mikrovlnce ani nemluvě... Rozhodně zajímavý vzorek současného počítačové thrilleru. Sebeparodický nádech a proklepávání žánrových klišé však bohužel není úmyslné a hází Síť do odpadků se směšným potenciálem. Přesto se na Sandru dá docela obstojně koukat a naprostou nelogičnost při její cestě za svobodou po chvíli překousnete... (21.02.2003)

Bola doba, keď internet bol tajuplným svetom, ktorému väčšina populácie na planéte nerozumela. Rozhodne nebol bežne dostupný. Postupne sa to ale menilo. A len máloktorý iný film z toho ťažil tak mohutne, ako práve Sieť. V 90. rokoch bol skrátka svet počítačov a internetu stále záhadný a teda divácky atraktívny, takže nečudo, že film so skromným rozpočtom 22 miliónov ich na celom svete zarobil fantastických 110. S odstupom času je to staromódne zrežírovaný, takmer hitchcockovský triler, ktorý ale bohužiaľ zapácha televíznou nevýraznosťou. Nenápaditá výprava, statická kamera, matné herecké obsadenie podporných rolí, jednoduché akčné scény, ktoré nemohlo byť ťažké natočiť a podľa toho aj vyzerajú. Napriek určitej pachuti stále zostal k dispozícii poctivý triler, ktorý je rovnakou mierou dopredu odhadnuteľný, ako – čudný paradox – napínavý. Sandra Bullock bola vtedy ešte rozkošná a počítačová zápletka bola v r. 1995 originálna, pripomínala sci-fi. (02.05.2009)

Urcite dost napinavy film, ktery srazi nektere scenaristicke preklepy a ze jich neni malo a take ne prilis dobra Sandra Bullock. Je to cele trochu pritazene za vlasy(misty spise vytrzeny skalp:)), ale koukat se na to da. Ovsem je nutne absolutne vypnout mozek a unaset se jen atmosferou, rozhodne nedoporucuji prilis premyslet. (21.01.2004)

Asi ked som mal tak 12 - 13 rokov, napato som sledoval tento film a zasol som nad technologickymi moznostami suvisiacimi s pocitacmi. Ked som pozeral film pred par dnami (rok 2008), pouzivanie pocitacov vzbudzovalo skor lahke pousmiatie ako uzas, no nic to. Siet je kazdopadne celkom dobry (aj ked obcas dost nudny a rozvlacny) thriller, ktory tazi zo zaujimavej tematiky. Skoda Sandry Bullock, ktora jednoducho tak dnes a ani pred 13-timi rokmi nevedela utiahnut cely film sama. 2,5/5* (02.06.2008)

Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik "nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu. Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny, o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi. Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána, nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984) a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být. Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají. Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace je odsouzena k zániku. (17.08.2015)