Pán času - Série 10

Začátek epizody mi přišel dost slabší. První epizoda, která se mi líbila, byla ta s mnichy. Ale nějaká větší provázanost celkového děje mi trochu scházela, teda až na jednu výjimku. Série pak zachraňovaly poslední dvě epizody, které nechaly spousta otevřeného prostoru. Uvidíme hlavně, jak to dopadne s Doktorem, budu se těšit na vánoční speciál. (12.07.2017)

Obsahuje spoilery. I když Jenna-Coleman byla super, Claru jsem již po pár epizodách nemohla vystát a tleskala jsem, když jí byl konec. Podle mě to s celým tím její příběhem bylo trochu přes čáru. Bill je na druhou stranu zajímavá postava, která se podle mě k 12. Doctorovi náramně hodí. Příbeh pokulhává, emoji epizoda byla trochu WTF a někdy si říkám, proč na to ještě koukám. Odchod Bill ale přišel nečekaně rychle, což mi bylo vlastně sympatické. Jako další věc bych ráda pozvedla postavu Nardola, která byla absolutně geniální. Návrat Mastera mě na druhou stranu ze židle nezvedl, ač jsem se na něj těšila. Meh. Uvidíme, co všechno přinese vánoční speciál, David Bradley mě nadchl už v An Adventure of Space and Time. ^^ (04.08.2017)

Rozhodně nejlepší Capaldiho série. Fajn scénáře, fajn příběhy, ani jedna epizoda mi vyloženě nevadila, což je fakt skvělý. A změna společnice (byť jsem Claru měl fakt rád) tomu taky dost prospěla, Bill je fajn a Nardole mi tam nijak nevadil, Capaldi byl samozřejmě po celou dobu tradičně naprosto perfektní, takže je jen a jen dobře, že alespoň jedna jeho série bude stát za to. Navíc nám v této sérii dají pokoj Dalekové (až na těch několik minut v prvním díle) a je tu naprosto fenomenální David Suchet, který si pro sebe ukradl celou svou epizodu. Všechno bylo dobrý, jen druhá část mnichů mohla být o něco lepší. A pak je tady finále. Ty byly v osmé a deváté sérii... no, lehce pitomé, obzvlášť teda Hell Bent v deváté, ale tohle bylo naprosto luxusní. Naprosto neskutečně úžasná Michelle Gomez. návrat excelentního Johna Simma (jejich společné scény fakt stojí za to), původní Cybermani a poslední scéna, která mě naprosto neskutečně nalákala na vánoční speciál a ještě nikdy jsem se tak netěšil na regenerační epizodu (která byl opravdu MĚLA stát za to, vzhledem k tomu, co se chystá). Poslední dva díly jsou finále, které si Capaldi opravdu zasloužil už dávno - aspoň jedno bude stát za to a je vlastně příjemné, že to bude právě to poslední. Capaldiho Doctor se měl více přiblížit klasickým Doctorům a v téhle sérii je to vidět nejvíc - epizody jsou totiž jako vystřižené z klasických sérií. Jsem spokojen i po opakovaném shlédnutí. Bude mi chybět, strašně moc. Give us a kiss. 100%. (17.07.2017)

Capaldi je v roli Doctora už třetí řadou výborný, orchestrální hudba pořád funguje na jedničku a opět se zastaví i několik hereckých hostů (David „Poirot“ Suchet). Desátá řada tradičně nabízí antologii příběhů napříč sci-fi i fantasy, od strašidelného domu přes expedici viktoriánských vojáků na Mars až po dystopické roboty jak z Černého zrcadla. Moffat si dal pořádně záležet na scénářích svých epizod i na dohledu na epizody ostatních (snad prospěla i dlouhá proluka od deváté řady) a tak pořád dokážou zaujmout i překvapit. A řekl bych, že celkově ve mně s odstupem i nechají o něco silnější dojem než díly z předchozích dvou sérií. Navíc potěší, že se scenáristům daří kromě zbrusu nových nepřátel vymýšlet i nové variace, díky nimž se mohou vracet Doctorovi klasičtí protivníci, aniž by to byla recyklace (letos hlavně Cybermeni (zatímco u Daleků to dlouhodobě spíš skřípe… ale tady časové linie asi nemá smysl řešit)). Až překvapivě hodně se povedla postava nové společnice Bill. Nic proti Claře, ale přeci jen to byla spíš Smithova společnice a nikdy neměla s Capaldim zůstat tak dlouho. Od Clary je to zase krok úplně jiným směrem, Bill připomíná spíš Donnu ve své umíněnosti a tím, jak je ochotna Doctorovi kdykoliv „odmlouvat“ a nebrat ho zase tak vážně. Přesto mě ale nemrzí, že po speciálu bude Bill končit, ta jedna série byla pro ni tak akorát. Dává to smysl i vzhledem k nadcházejícím radikálnějším změnám v seriálu. Kromě Bill Doctorovi sekunduje ještě Nardole a i když mi pořád přijde jako jeden z nejslabších společníků, nakonec to s ním nebylo tak zlé, jak jsem se na začátku řady obával. Nenadchne, ale ani nijak nevadí. Mnohem spíš potěší návrat Missy, kterou si Michelle Gomez opět naplno (až maniakálně) vychutnává a krade si pro sebe každou její scénu. Nemluvě o tom, když dorazí na scénu i John Simm jako její předchozí inkarnace. Proč by si měl setkání sám se sebou užívat jen Doctor, no ne? Čímž se dostáváme k výhledu, o Vánocích se totiž dvanáctý Doctor potká s tím úplně prvním (v podání Davida Bradleyho) a pak se úplně vyčistí stůl. Nový showrunner, nová společnice a především regenerace a Jodie Whittaker jako první ženský Doctor. Politicko-společenský kontext stranou, jakkoliv mě seriál stále baví, nějaký radikálnější impulz to už chtělo, takže i jen z vypravěčského hlediska je to krok zajímavým směrem. Neznamená to ale, že by se stále ještě současným mužským Doctorem bylo něco špatně, Moffatovi s Capaldim se letos povedlo loučit na vysoké úrovni a to ještě neřekli to úplně poslední slovo. (03.04.2020)

Obvykle hodnotím série výš, než průměr jednotlivých dílů. Nebo aspoň stejně. Tady... dělám výjimku. Většina těch dílů je dobrých. A kdyby byly někde na začátku seriálu, tak si nikdo stěžovat nebude. Jenže celkově prostě to už nemá ten drive - náměty se opakují, postrádá to zajímavé koncepty a směřování. Díly z prvních sérií mám v paměti víc, než díly z téhle - bohužel. Po 4., 6. a 7. sérii chce už člověk tak nějak něco víc - zejména po 8. a 9. sérii, které byly spíš sestup, by seriál potřeboval zase nakopnout, místo toho se topí do průměru ve kterém už člověk ani nemá potřebu vidět další díl hned a klidně si ho odloží i o dost dlouhou dobu. (06.12.2018)