The Time of the Doctor (S07E16)

Opět jeden z těch slabších dílů, ač loučící. Líbil se mi akorát začátek s holografickými šaty a tak. Když se nám pak Doktor na pár set let zasekl ve Vánocích a brutálně zestárl, přišlo mi to takové o ničem. Každopádně jsem zvědav na nového Doktora, protože Matt Smith silně překonal očekávání, takže to Peter Capaldi nebude mít jednoduché... 70% (04.07.2016)

Důstojné rozloučení s Jedenáctým doktorem, kterého jsem si oblíbil hned po jeho první epizodě, ano, Matt Smith byl důstojným nástupcem mého nejoblíbenějšího Doctora Davida Tennanta a přestože se mi universum Desátého, Rose, Marthy a Donny líbilo víc, Jedenáctý s Amy, Rorym, Clarou a samozřejmě s River o moc nezaostávají. Samotná rozlučka je neskutečně emocionální, čemuž dopomáhá nejenom samotná regenerace (epic), ale hlavně opět a zase strhující výkon Matta Smithe (ještě víc epic). No a nástup Dvanáctého... ano, už teď vím, že Peter Capaldi bude skvělý Doctor :-) Thank you, Raggedy Man... (21.01.2014)

Ta čtvrtá hvězda je z milosti jen proto, že jsou ty Vánoce. Moffat si začíná být až moc nebezpečně být jistý v kramflecích a to co předvedl ve výročním speciálu tu jen podtrhuje. Silně promrhaný potenciál který se snaží záchranit pomocí emocionálního vydírání. Jinak docela slabá epizoda tak končí v pozitivu jen díky rozlučce Smitha a jeho jedenáctky, která však v tomhle kontextu působí podobně nuceně jako před lety odchod Tennanta. Finální desetiminutovka i přes svojí přitaženost za vlasy alespoň trochu napravuje celou přehnanou nucenost posledního večera s jedenáctkou. (26.12.2013)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Koho zajímá, že se do toho Moffat zamotal jako? Vždyt je to tak kurevsky emotivní, dechberoucí zakončení nejlepší éry Doktora, že na příběhu v tomhle momentu vůbec nezáleží. Budeš mi chybět, Matte. " When you think about it. We're all different people all through our lives. And that's OK, that's good, you've got to keep moving, so long as you remember all the people that you used to be. I will not forget one line of this. Not one day. I swear. I will always remember when the Doctor was me. " (27.12.2013)