Nana

Nádherný a emotivní film, jenž v člověku dokáže otevřít části duše, které se zdály navždy zamčené. Dvě mladé ženy, tajemná rockerka Nana a optimistická, otevřená Nana, se náhodou setkají v Tokiu a začnou spolu bydlet. I když jsou tak rozdílné, zdá se, že je dohromady svedl osud a brzy se stanou přítelkyněmi. Film vykresluje pocity hrdinek, nejrůznější formy lásky a vnitřní spory. Nechybí scény, které jsou pro mě pohlazení, a výtečná hudba. Pro Nanu mám zkrátka slabost, ať už pro tento film, pro seriál nebo pro mangu. (03.04.2009)

Miluju anime, a tenhle film se ho krásně drží. Představitelé jsou naprosto úžasní a většinou i velmi podobní (vždy to nejde že). Film, který podává krásný příběh, kter je samozřejmě v mange a anime lépe vyjádřen ale i tak si za mě těch pět* zaslouží. Jediné dvě vítky u mě, Nobu je v anime hezčí, a Takumi taky. (08.02.2010)

Nana je film, který se mi po vizuální stránce absolutně nelíbil, ale za to obsahově je famózní. Dvě dívky se stejným jménem a to jménem Nana se potkají ve vlaku jedoucím do Tokya. Po této cestě se rozejdou a co osud nechce, opět se potkají při hledání bytu. Obě se rozhodnou, že spolu budou bydlet a tím začne pomalu vznikat jejich hluboké přátelství i přes rozdílnost jejich povah. Každá je jiná, spolu si však rozumí a je jim spolu dobře. ■ Nana (Aoi) je citlivá, hodná, přátelská, ale velice naivní pipka, která přijela do Tokya kvůli klukovy do něhož je zamilovaná. Na zmíněném příteli je citově závislá a k jeho citům trochu sobecká. Tím se její přítel cítí pod tlakem a vztah s ní ho přestává bavit. ■ Nana (Mika) je naopak odměřenější a radši se drží již vytvořených vazeb, než aby navazovala novější. Je emočně dost vyspělá a k nové spolubydlící Naně se chová jako k mladší sestře. I když je její patron a při každé příležitosti ji utěšuje, tak sama v sobě ukrývá bolest z minulosti. ■ Tento film je o nádherném přátelství dvou dívek, přičemž mu sekunduje upozaděná romantika. (14.09.2015)

Absencia emócií ! Pretože tento príbeh, príbeh Nany a Nany-chan je predovšetkým o citoch. Tam, kde nás v anime dostávali citovým vydieraním, tak tam nás v live action stiahli pod čiernu zem aj s hercami a donútili nás, aby sme už viac nemali chuť dozvedieť sa, čo sa vlastne s hlavnými predstaviteľkami bude ďalej diať a ako sa bude dej vyvíjať. Stále dookola jedna alebo druhá musela roniť "krokodílie slzy" - poťahovanie nosom pre mňa nie je plač. Herci priam ako keby si nevedeli spomenúť, čo majú v scenári ďalej napísané - mám objať ? nemám objať ? A keď sa už konečne rozhodli, pomalymi pohybmi sa blížili k "obeti". Veď predsa, na takéto veci sa musí ísť bez rozmyslu, potom to diváka nezoberie za ten správny koniec. Všetko tak umelo a nasilu vytvorené. Pre mňa to bolo utrpenie sledovať takéto hranie. Z tak perfektného anime - založeného na citoch, vnútorných dilém a v tom dokonale zakomponované prvky humoru, ktoré sa v live action nedočkali svojho miesta, spravili šaškárnu! Už ma vážne začína štvať Hachi s jej "nee, Nana". (23.12.2009)

Film končil a mě se chtělo zatleskat. Krásné! ■ O dvou dívkách, které by mi paradoxně samostatně povahově vůbec nevyhovovaly - jenže když se to zprůměruje a když jedna ovlivní druhou a druhá první, je to výborné! ■ Přestože nemusím mít rockovou hudbu, podupával jsem si :). ■ Na třetí shlédnutí: Výborná práce s mikrofonem v písni Glamorous Sky. Link zde http://www.youtube.com/watch?v=ZX-1vOw3u0s ■ Doplněno po pěti měsících: Od tohoto filmu jsem příznivcem Aoi Miyazaki. Viděl jsem s ní už další dva filmy. (15.03.2010)