새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Představte si, že někdo vymyslí co nejvíc smutných scén a bez ladu a skladu, beze smyslu je nahází do jednoho filmu, a aby nemlžili, nazvou to Smutný film. Asi jako Pejsek a kočička vařili dort, a pak je bolelo bříško... S tím, že mě nebolelo bříško, ale bolela mě moje hrdost za to, že se na tohle koukám. Čekal jsem od toho zlo už dlouho předtím, ale po začátku to vypadalo rozumně. Ve 2/3 filmu jsem si říkal, že to asi přecijen bude fajn, ale... První smutná scéna a byl jsem na měkko. Druhá a já jsem brečel. Třetí.. už nic. Čtvrtá pátá šestá, roste ve mně vztek. Každá další je šroubovitější než ta předtím; u hasiče, který místo paniky a utíkání z plamenů v klidu sundavá přilbu a na v ohni položenou kameru nahrává "srdceryvný" monolog, jsem už vzteky nemohl. Tenhle film je zlo, totálně prvoplánový, nechutný, stupidní zlo a jednu hvězdičku dávám jen proto, že se chvíli tvářil že nebude tak hroznej, a že několik scén - odmyslím-li zbytek - bylo pěkných a roztomilých. To nejhorší z Koreje, a v jediným snímku; doporučuji všem. ()
Přestože název už mnohé prozrazuje, přesto jsem nečekal takový nával nešťastných konců na konec filmu. Úplný závěr mi přišel už trochu moc přitažený, ale všechno ostatní příběhy byly krásné. Vše zarámováno nádhernou kamerou a hudbou. U mě to je na čistých 9/10, když jsem přemýšlel, na kterou stranu se zde přehnoupnu, tak jsem se nakonec rozhodl nahoru. Důvody: ve filmu hraje celá řada mých oblíbenců a ten soundtrack poslouchám už asi měsíc:-) ()
Konečne po dlhšej dobe korejsky smutný doják (citové vydieranie aj napriek varujúcemu názvu, nie je ani zdďaleka tak veľké, ako mnohí čakali), ktorý vo mne rozvibroval tie najkrašie city a nežnosť v miere, akej sa to podarilo doteraz len pár snímkam -> Moment, Classic, ...ing, a ešte jeden nemenovaný ... :) P.S.: Maskoty zábavného parku boli úžasnééééééééé. Každá scénka s nimi bola pre mňa oázou široko a trvale roztiahnutého úsmevu od ucha k uchu. "Omnibus" krásny, jemný, citlivý a nezabudnuteľný. Presne ako život a LÁSKA. ()
Citové vydírání bylo na můj vkus horší, než jsem čekala. Navíc jsem se na začátku dobrou hodinu ztrácela v postavách, příběhů bylo až moc a jedna dějová linie navíc vůbec nesouvisela s těmi ostatními, takže mi to připadalo, jako když se dívám současně na dva filmy, které spojuje jen to, že jsou smutné. Nebylo to špatné, ale nechytlo mě to za srdce, jako se mi to u Korey obvykle stává. ()
Přestože se to jmenuje Sad Movie, víc jsem se usmíval nebo smál, než byl smutný. Nehodnotím výš než 4*, protože: 1) Znám lepší jihokorejské filmy. 2) Přál bych si, aby jeden příběh skončil jinak. Nehodnotím hůř než 4*, protože: 1) Woo-sung Jung je můj oblíbený herec. 2) Líbili se mi Su-jeong Im (překvapení), Min-a Shin a trpaslíci. 3) Scéna, ve které dvě sestry sedí před televizí, jedna vypráví, přičemž druhá ji neslyší a směje se na vysílaném pořadu, je geniální. 4) Hudba z konce filmu je velmi pěkná (viz. trailer). 5) Celkově na mě film zapůsobil jako pohlazení. ()
Reklama