Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Emigranti (Utvandrarna) je nejoceňovanějším snímkem režiséra Jana Troella. Je adaptací historického románu Wilhelma Moberga Vystěhovalci. Ve filmu jsou zachyceny osudy lidí, kteří se rozhodli opustit rodné Švédsko a hledat lepší život v Americe. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a někteří se ani příjezdu do vysněné země nedočkali. Film přinesl výborné herecké výkony Maxe von Sydowa, Liv Ullmanové, Allana Edwalla, Monicy Zetterlundové či Eddieho Axberga. (JimJam)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (32)

laik_60 

všetky recenzie používateľa

Mobergových Vysťahovalcov som čítal niekedy v polovičke sedemdesiatych rokov. Vtedy krátko po „dobe normalizácie“ bolo skoro zázrakom, že sa v kníhkupectvách objavil okrem Brežnevovej „Malej zemi“, či „Celine“ objavil aj takýto románový skvost. Veď sa tá kniha ani dlho na pultoch neohriala. Pamätám si ako som priam hltal túto viac ako päťstostranovú knihu hltal dlho do sobotňajšieho rána a ten víkend som doma skoro nič doma nerobil. Vtedy sa dali knihy (najmä ak niečo čitateľovi dali) čítať dlho, veď v telke sa okrem športových prenosov toho pozerať veľa nedalo. Film Emigranti (ako aj jeho druhá časť – Nová zem) mi až neuveriteľne oživil spomienky na túto knihu, ktoré m naopak zase viac obohatili zážitok z filmu. Keby sa dalo navrhol by som to aj ďalším divákom, Urobte si taký krátky „švédsky týždeň“ . Zájdite si do knižnice, popozerajte po antikvariátoch a siahnite po knižnej predlohe a potom hoc aj vzápätí si pozrite film. Pocítite ako vás to vtiahne do deja , ako sa zrazu stanete tými jednoduchými blonďato ryšavými a pehavými Švédmi, túžiacimi odísť z krajiny ktorú hoc tak milovali im nič neposkytovala len zimu hlad biedu utrpenie a takmer žiadnu slobodu. Krajinu kde sa „môj Pane“ hovorilo od kráľa počnúc až po posledného nafúkaného pastora miestnej cirkvi končiac. Preto niet divu že túžili po niečom, kde by mohli žiť slobodne z práce svojich mozoľnatých rúk. Sledovať osud Karla a Kristíny, ktorých tak nádherne zahrali Max von Sydow a Liv Ullmann je filmovým zážitkom na ktorý sa dlho nedá zabudnúť. Od samého počiatku cez cestu na mori kedy s nimi spievate krčíte nos nad puchom podpalubia, či vraciate od morskej choroby počas búrky , až po trmácanie sa nekonečnou cestou do Minesoty, stavbu domov, prvé oračky „konečne vlastnej zeme“, pôrody až po samý koniec. Dnes má tento zemitý film odo mňa zaslúžených 5 b. ()

faana21 

všetky recenzie používateľa

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. ()

Reklama

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Realistický pohled na život prostých lidí ve Švédsku v polovině 19.století, takřka naturalisticky vykreslená cesta přes oceán do Ameriky a opět důvěryhodně podaná částečná deziluze po příchodu do Států. To vše zaštítěné výborným obsazením, v jehož čele stáli Max von Sydow a Liv Ullmann. Ale má to tři hodiny a to je prostě strašně moc. Já nemám nic proti sáhodlouhým filmům, ale musí mít co nabídnout. Tady jsem místy usínal, občas jsem si musel dát přestávku a občas to úplně vypnout a vrátit se k tomu až třeba po dvou hodinách. V kuse se to prostě nedalo. 60% ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„To musí být opravdová bída ve Švédsku, když už se stěhují i vši...“ V první hodině vyčerpávějící sociální drama plné bídy a vzdáleně se blýskající naděje se dává v druhé hodině do pohybu s lodí plné pasažérů, kteří jdou hledat štěstí za oceánem v „nové zemi“. Jan Troell natočil velkolepé epické dílo s krásným citem pro malebně vyladěné kamerové obrazy a obrovským smyslem pro pohltivý realismus. Herecké hvězdy švédského filmu velké z největších, Max von Sydow a Liv Ullmannová, podali tradičně vynikající výkony, u nichž je zbytečně dodávat, že překvapili. Překvapil mě ale filmový zážitek jako takový, dost jsem se bál, že půjde o pocitově nekonečnou záležitost a spočátku to tak i vnímal. Ale dokonale vykreslená atmosféra ve všech prostředích mi přes místy zdlouhavější dění na jedném místě skoro nedávala vydechnout a stále víc na mě přenášela silné emoce i bez jakýchkoliv tvůrčích pokusů prvoplánovaně dojat. V poslední třetí hodině s putováním přeživších po Americe jsem už hltal naprosto každý záběr, všechny scenérie a přes tísnivý pocit jsem s hrdinami příběhu v doufal to poslední... NADĚJI. A řekl bych a věřím, že se neztratila ani po zdrcující pointě, jsem teď ve velkém očekávání nad volným pokračováním tohoto velkého vyprávění o švédských vystěhovalcích za velkou louží. 90% ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

První díl rozsáhlé švédské historické ságy nás seznamuje s rodinou Karla-Oskara a jeho sousedy. Ve Švédsku třeli bídu s nouzí, neúroda a žádná šance žít si trochu líp. Proto se, po dlouhém váhání, rozhodli zkusit štěstí za oceánem. Informace o nové zemi měli jen kusé, nikdo z jejich okolí se zatím do Ameriky nevydal. Druhá část Vystěhovalců se odehrává na lodi, cesta trvající více než 10 týdnů, si vyžádala mnohé oběti. Třetí část je již v nové zemi, do které všichni vkládají velké naděje. Ale většina věcí se velmi liší od jejich představ. Tento film je podán velmi podrobně, všechno má logiku a navazuje na sebe. Moc se mi líbil. ()

Galéria (38)

Zaujímavosti (2)

  • O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama